V Česku má pak debata ještě absurdní nádech, který kdosi na sociálních sítích velmi výstižně shrnul do vtipu, že „v Česku nečekáme, až nám migranti znásilní ženy - znásilníme si je sami“. Absurdní proto, že hlasatele teorie o znásilňujících muslimech nijak nezneklidňuje, že jejich vlastní spoluobčané ve znepokojujícím počtu považují ženu za téměř jakýchkoliv okolností spoluodpovědnou za násilí, jehož se stala terčem.
Jak jsme se letos na jaře dověděli z průzkumu Amnesty International.Norské kurzy nicméně jsou zaměřené zejména na násilí, kupříkladu na informaci, že nutit někoho k sexu proti jeho vůli není v Norsku legální, a to ani v případě, že jde o vlastní manželku. Jsou dobrovolné a nabízejí je centra pro imigranty po celé zemi. Pracovníky center mimochodem trénovali zaměstnanci organizace Alternativa k násilí,
o níž autorka menu nedávno psala.
Když mluvíme o uprchlících, Mezinárodní organizace pro migraci právě oznámila, že počet migrantů v Evropě letos přesáhl jeden milion (k 21. prosinci přesně 1 005 504) - čtyřnásobně víc než za celý loňský rok.
Exodus Lesbos 2015 • Autor: Milan JarošNejvíc lidí pochází ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrei. Celkem 3695 lidí se pak při snaze dostat se do bezpečí Evropy utopilo ve Středozemním moři (sem se počítají i lidé pohřešovaní). Zpráva rovněž potvrzuje, že řecký ostrov Lesbos zůstává hlavní „branou“, jíž migranti vstupují na evropský kontinent.
Britský deník The Guardian dodává před vánočním obžerstvím vysoce aktuální téma. Pojednává o těžkostech spojených se zažíváním, a přitom přináší potřebné odlehčení. První překvapení přichází hned zkraje. Zažívací obtíže, bolesti žaludku, pálení žáhy či pocit nafouklosti sice
podle Guardianu opakovaně trápí každého pátého obyvatele vyspělého světa, ale ne vždy mají zjevnou příčinu, jako je tučná večeře zalitá alkoholem, která tělo po celodenní hladovce „zásahne šokem“.
Autor: Milan JarošNěkdy příčinu těžkostí neodhalí ani lékařské vyšetření. A aby nebylo překvapení málo, list tvrdí, že zaručeným lékem nemusí nutně být změna životního stylu, v níž je méně místa právě pro alkohol a těžká jídla a více pro cvičení a lehkou stravu. Podle gastroenterologa Alexe Forda z univerzity v Leedsu neexistuje příliš mnoho přesvědčivých studií, které by dokazovaly, že změna životního stylu pomůže potíže zaručeně odstranit.Autorka menu se nicméně domnívá, že není třeba hromada studií ke zjištění, že pokud si někdo po náloži smaženého jídla, pěti dvanáctek a cukroví dá druhý den zelený čaj a salát, bude mu záhy aspoň o něco lehčeji.
V Německu se schyluje k velké události. V lednu tam
poprvé od konce druhé světové války vyjde Mein Kampf Adolfa Hitlera. V komentovaném znění ho vydá mnichovský Institut moderních dějin a už nyní se - podle očekávání - vede kolem věci vzrušená debata.
Autor: RespektMezi zastánce vydání knihy, v níž Hitler shrnul svůj světonázor a která vyšla poprvé v polovině dvacátých let, patří také šéf německé asociace učitelů Josef Kraus. Jak vysvětluje v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle, Mein Kampf by se měl nejen vydávat, ale měl by se vyučovat a číst na školách coby součásti „antiextremistické“ výchovy. Podle Krause mohou vybrané kapitoly, které by podle jeho návrhu měli studovat šestnácti až osmnáctiletí studenti, teenagerům ukázat, jak „může myšlenka a následně ideologie vést ke katastrofě, jakou bylo dvanáct let masového vraždění“.
Deustche Welle vznáší všechny pochybovačné otázky, které k tomu novináře mohou napadnout - třeba, jestli je skutečně dobrým nápadem předčítat teenagerům náchylným k rebelii všeho druhu Hitlerovy spisky právě v době neklidu kolem migrační krize a nárůstu extrémní pravice. Kraus namítá, že mnohem nebezpečnější by bylo věc ignorovat, či případně knihu zcela zakázat. „Dnes má na internetu každý přístup k čemukoliv. Je proto klíčové, abychom o Mein Kampfu debatovali kriticky,“ říká.
Video: Nejsilnější snímky roku podle magazínu Atlantic.