Řečeno s Robertem Zárubou, přepište dějiny. V tomto případě chleba. Archeologové objevili v Černé poušti v Jordánsku pozůstatky dvou budov s velkým oválným ohništěm, na němž leželo několik spálených drobků. A ty dokazují, že lidé chleba pekli už 14 tisíc let před Kristem. Tedy nejméně čtyři tisíce let před vznikem zemědělství.Do té doby nejstarší dochované důkazy o pekařství pocházejí z Turecka, z roku 9000 let před naším letopočtem.
Počátek dějin kulinářství tedy můžeme posunout o pět tisíc let dozadu. Jak totiž pravěká strouhanka dokládá, tehdejší lidé postupovali podle receptu a zcela záměrně si míchali těsto. Na kamenném mlýnku rozdrcená zrna divoké pšenice a ječmene doplnili usušenými, a taktéž rozdrcenými bulvami a kořínky rostlin - pak už jen přidali vodu a placka k upečení na okraji ohniště byla na světě. Jak badatelé odhadují, připomínala dnešní pitu nebo prostě běžnou chlebovou placku a chutnala jako dnešní celozrnný chléb.
Tvůrci tohoto chleba byli ještě lovci a sběrači a pečivo si pravděpodobně pekli jen při výjimečných a slavnostních příležitostech. Jednou z teorií je, že pečivo používali k obalení pečeného gazelího masa, a jsme tedy zároveň svědky objevu prvního sendviče v dějinách.
Vědci si i trochu zaspekulovali. Možnost péct si chleba častěji, k čemuž už lidé potřebovali nejen nalezené obilí, ale obilí vypěstované, mohla vést lidi k výměně dosavadního kočovného životního stylu za život ve stálých zemědělských osadách.
Zájemci o pravěké pečení můžeme ještě obohatit o recept na “turecký” (tedy ten mladší) chléb: místo sušených kořenů použijte cizrnu či čočku, obilí už může být domestikované.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
