Od doby, co prezident Donald Trump zabral Oválnou pracovnu, nedává mu spát nukleární dohoda s Íránem, kterou dohodla administrativa jeho předchůdce Baracka Obamy. Specifikem této dohody je, že musí být každých devadesát dní prověřeno, jestli strany dodržují závazky, a následně je pak prodloužena. právě v říjnu bude potřeba ji obnovit - a podle webu The Vox je reálná šance, že další kolo prověrek dohoda nevydrží. Ne však proto, že by Írán porušil své závazky.
Trump dohodu kritizuje ve svých projevech a narážky, že by ji mohl zrušit, samozřejmě dělá na twitterovém účtu, lidé z jeho administrativy se o dohodě vyjadřují minimálně rezervovaně. A americká ambasadorka při OSN Nikki Haley pronesla na začátku září řeč, ve které se pokoušela argumentovat, proč by americké odstoupení od dohody bylo ospravedlnitelné. To vše samozřejmě vyvolává i otázku, jestli je Trumpova kritika Íránského přístupu k dohodě oprávněná.
Podle The Vox je odpověď jednoduchá. Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která je pověřena kontrolou dohody, opakovaně potvrzuje, že Teherán své povinnosti dodržuje a ani Trumpova administrativa zatím nepřišla s důkazem, že by tomu tak nebylo. Podle všeho tedy Trump nemá pravdu a Írán dohodu neporušuje.
Problém má spíš politický charakter, který se prezident snaží zamaskovat. Jeho administrativa dlouhodobě považuje Írán za nepřítele USA, kterému čelí v mnoha sporech na Blízkém východě – a s tím nukleární dohoda vskutku mnoho neudělala. Írán sponzoroval šíitské milice v Iráku, čímž podporoval ISIS, hrál klíčovou roli i v podpoře syrského Asadova režimu. Navíc testoval balistickou střelu přes protesty OSN, což nicméně nukleární dohoda nezakazuje.
Nic z výše zmíněných prohřešků Íránu, byť jsou jistě optikou americké administrativy vnímány jako problematické, však není porušením dohody. Ta má pouze směřovat k tomu, aby Írán nevyvinul jadernou hlavici, píše se mimo jiné ve zprávě o dodržování dohody z letošního července.
Amerika se jistě může rozhodnout, s kým a jakou dohodu bude mít uzavřenou, jak píše The Vox. Problém je, že pokud z dohody vycouvá, Íránu nebude nic bránit vyvíjet jaderné zbraně. Krom toho se evropské a asijské státy staví proti zrušení dohody a bez nich bude mít Amerika na Írán jen málo nevojenských pák. USA samy s touto problematickou zemí obchodují jen velmi málo, tudíž ekonomické sankce z jejich strany mají minimální dopad.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
