Americký prezident Donald Trump na konci tohoto týdne nejspíš oznámí, že Írán neplní podmínky smlouvy takzvané jaderné dohody, kterou s Teheránem uzavřel jeho předchůdce Barack Obama v roce 2015. Neznamená to, že Spojené státy od této důležité dohody okamžitě odstoupí, bude to však první krok tímto směrem. Osud dohody se pak ocitne v rukou Kongresu, a také Evropy, píše Guardian.
Jaderná dohoda v roce 2015 znamenala průlom ve vztazích Íránu se Západem: ukončila obchodní embargo uvalené Spojenými státy a Evropou na islámskou republiku a Írán se otevřel západním penězům. Teherán dnes může prodávat ropu na důležité západní trhy, Evropa odblokovala dříve zmrazené íránské účty ve svých bankách. Výměnou za to se Teherán zavázal, že výrazně omezí jaderný program a vyvrátí tím obavy, že vyvíjí nukleární zbraň.
Trump dohodu kritizoval už během své kampaně: označoval ji za nejhorší smlouvu, kterou USA kdy podepsaly. Součástí dohody je i pravidlo, že americký prezident musí každých 90 dní potvrdit, že Írán plní její smluvené podmínky. Během své vlády to už Trump dvakrát udělal, byť pokaždé se skřípáním zubů. Napodruhé ale avizoval, že to bylo naposledy. Nové rozhodnutí chce říci ve čtvrtek nebo v pátek.
Trump tvrdí, že Írán smlouvu nedodržuje mimo jiné tím, že testuje válečné rakety, podporuje syrský režim Bašára Asada a různé teroristické skupiny, čímž porušuje „ducha dohody“. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii ale Írán podmínky uvedené ve smlouvě neporušuje. Pokud Trump prodloužení dohody nepotvrdí, bude to znamenat především nejistotu.„Kráčíme po tenkém laně a nikdo neví, co se stane,“ řekl Guardianu nejmenovaný západní diplomat.
Pokud by Trump smlouvu neprodloužil, musel by o její budoucnosti rozhodnout Kongres. Ten ovládají republikáni, kteří jsou ke smlouvě kritičtí; nikdo však nechce být označen za toho, kdo smlouvu pohřbil, jak píše deník. Kongres bude mít 60 dní, během nichž se rozhodne, zda dojde ke znovuzavedení sankcí.
Evropští signatáři smlouvy - – Británie, Francie a Německo - chtějí smlouvu udržet při životě. „Smlouva je důležitá pro regionální stabilitu,“ uvedla britská premiérka Theresa May. Také podle ostrovního ministra zahraničí Borise Johnsona je smlouva historickým úspěchem, který udělal svět bezpečnějším místem k životu.
„Podepsali jsme dohodu a Rada bezpečnosti OSN ji podpořila. Svět vložil důvěru v to, že Američané své slovo dodrží. Zrušit dohodu by znamenalo snížit důvěryhodnost USA ve světě,“ řekl Guardianu německý vyslanec ve Washingtonu Peter Wittig. Zároveň ale dodal, že Berlín i ostatní země se rovněž obávají íránského raketového programu a jeho sílícího vlivu v Sýrii a Iráku. „Tak se o tom pojďme bavit, o společném postupu, jak s Íránem jednat,“ řekl Wittig. Také podle dalších evropských diplomatů pramení Trumpův pokus zrušit dohodu spíše z jeho frustrace, že nedokáže íránský vliv v regionu omezit jinak.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
