Švédské medvědice volí delší mateřskou

Podobně jako u lidí je rodičovská dovolená zřejmě horkým tématem i mezi medvědy. A podobně jako v lidské civilizaci jsou nejdál v této debatě medvědi ve Skandinávii.

Medvědice ve Švédsku nyní zůstávají se svými mláďaty o rok déle, než bylo běžné před několika desetiletími. Možných vysvětlení tohoto trendu je víc. A jak bývá zvykem, to nejnudnější nabízejí vědci. Podle nich vůbec nejde o vědomé rozhodnutí, ale o vliv člověka, který z hlediska medvědů představuje slepou evoluční sílu. Jak vysvětluje BBC, medvědi nejsou ve Švédsku chráněni, lovit se nesmějí pouze matky doprovázené medvíďaty – jež jim tak propůjčují ochranu před kulkami lovců.

Obecně má medvěd hnědý dvě strategie přežití – jedna část matek se s potomky rozžehná brzy, ve Švédsku konkrétně po roce a půl, a může tak dříve přivést na svět další mláďata. Druhá část zůstává s medvíďaty déle. Tím přichází o možnost dříve se spářit, ale díky delší péči zase zvyšují šance svých mláďat na dlouhodobé přežití. Obě rodičovské strategie tedy mohou být za normálních okolností úspěšné.

Pokud jsou ovšem matky z první skupiny ve větší míře zabíjeny, roste pravděpodobnost, že své geny předají do dalších generací spíš matky ze skupiny druhé; v populaci se tak zřejmě více šíří právě ty geny, které podmiňují delší péči o mláďata. Ve Švédsku se proto medvědí matky nyní zpravidla starají o medvíďata dva a půl roku.

Podle vědců, kteří své závěry publikovali nejprve v časopise Nature Communications,jde o typický selektivní tlak - projev dobře známé skutečnosti, že člověk může mít na zvířata evoluční vliv stejně jako třeba změna klimatu. Jiným příkladem je trofejní lov, kdy z populace mizí samci s velkými nosorožčími rohy, sloními kly či jeleními parohy, což snižuje šance daného druhu na přežití.

Koho by vědecké vysvětlení změny medvědích zvyků neuspokojilo, může si představovat, že je to jinak: moudré medvědice dobře vědí, že s medvídětem jsou v bezpečí, že jim nehrozí nebezpečí od děsivých dvounožců se hřmícími holemi, a své potomky si proto hýčkají. A možná si jednou položí také otázku, proč se mají o medvíďata starat jen ony - a zda by neměli přiložit tlapu k dílu také medvědí otcové.