Legendární rakouský lékař, podle kterého se jmenuje tzv. Aspergerův syndrom, aktivně spolupracoval s nacisty. Tvrdí to nová studie publikovaná ve vědeckém časopise Molecular Autism, jejímž autorem je historik medicíny Herwig Czech z Vídeňské lékařské univerzity.
Osudem pediatra Hanse Aspergera, který svým výzkumem zásadně přispěl k pochopení poruch autistického spektra, se zabýval osm let. A ve státních archivech našel i dosud nezveřejněné dokumenty, mezi kterými jsou mimo jiné karty pacientů, Aspergerovy dopisy a staré fotografie. Lékař, který je oslavován coby pionýr dětské psychiatrie a pediatrie, podle Czechovy studie pomáhal nacistům likvidovat nemocné a postižené děti, které podle jejich principů genetické čistoty neměly nárok na život.
Pediatr je podle nové studie posílal do vídeňské kliniky Am Spiegelgrund, kde byla řada z nich usmrcena metodou tzv. vědecké eutanazie. Na klinice mezi léty 1940 a 1945 zahynulo téměř 800 dětí, informuje britský deník Guardian. Vedení časopisu Molecular Autism, který novou studii zveřejnil, Czechův text vyzdvihuje jako zásadní. Jeho výzkum konečně vrhá světlo na několik dekád trvající pochybnosti ohledně Aspergerových tvrzení, že se o své pacienty staral s něhou, píší ve společném prohlášení vedoucí redaktoři časopisu Simon Baron-Cohen, Ami Klin, Steve Silberman a Joseph Buxbaum. „Aspergerův možný podíl na selekci těch nejzranitelnějších vídeňských dětí visel ve vzduchu už velmi dlouhou dobu,“ konstatují tu.
Termín Aspergerův syndrom označující děti s autistickou poruchou se začal používat až v roce 1981 v Londýně a jeho autorkou je doktorka Lorna Wing. „Ani ona, ani my jako vědci a lékaři, ani širší komunita kolem výzkumu autismu jsme nevěděli o úzké spolupráci Hanse Aspergera s nacisty a o jeho podpoře nacistických programů sterilizace a eutanazie,“ dodává se v prohlášení.
Mezi Czechovými objevy je například i fotografie úzkostné tváře tříleté dívky Herty Schreiber, která trpěla encefalitidou a zemřela na zápal plic tři dni po převozu na kliniku Spiegelgrung, kam ji poslal Aspergerův příkaz. O převozu rozhodl, protože dívka „představovala nesnesitelné břemeno pro svoji matku“ a byla podle něho neléčitelná. Vyoperovaný mozek dívky byl v 90. letech minulého století objeven ve skleněné dóze ve sklepě kliniky, pohřben byl v roce 2002.
Asperger v některých dokumentech psal o potřebě vykonat restriktivní opatření vůči nevyléčitelným pacientům „s vědomím vyšší zodpovědnosti“ vůči německé rase. Co ale ani nová studie nedokazuje, je to, že pediatr posílal na smrt eutanazií cíleně pacienty, které označoval jako „autistické psychopaty“.
Asperger pracoval jako lékař ještě asi třicet let po skončení války. Historik medicíny Czech ve své studii kritizuje předchozí autory, kteří se Aspergerovi věnovali, že nabízeli převážně omluvný narativ o jeho práci, protože pracovali jen s omezenými zdroji informací. Kritizuje také Utu Frith, dle Guardianu jednu z britských předních expertek na autismus, že ve své knize z roku 1991 s titulem Asperger a jeho syndrom pouze okrajově zmiňuje nacismus. Právě tato kniha podle Czecha výrazně přispěla k dnešnímu pozitivnímu obrazu, který o Aspergerovi máme.
Asperger naopak dle Czecha během války i po ní odmítal přijmout realitu perzekuce Židů nacistickým režimem. Historik připouští, že jeho objev může způsobit mnoha lidem z autistické komunity velkou bolest a zklamání. „Byla by chyba nechat si ty informace pro sebe, ať jsou jakkoli nepříjemné,“ řekl Guardianu. „Zároveň neexistují důkazy o tom, že Aspergerovy příspěvky k výzkumu autismu nějak poznamenala jeho pozice za vlády národního socialismu. Vymazat jméno Asperger z lékařských slovníků by tedy nebylo vhodné. Berme to jako příležitost podívat se na minulost a poučit se z ní.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
