0:00
0:00
Denní menu17. 8. 20156 minut

Rozkládá seznamovací aplikace Tinder společnost?

Čínská měnová krize • Mít kontrolu nad životem • Muslimové ve Skotsku • Nemorální seznamka

Jednomu ekonomickému tématu má běžný čtenář novin tendence nevěnovat příliš pozornosti - zprávy o krizi čínské měny (čínská vláda minulý týden devalvovala) zní odtažitě i při vědomí stále těsněji propojeného světa.Britský deník The Guardian ale připomíná, proč by nás téma zajímat mělo, a přichází s hned osmi důvody.

Čína Autor: Milan Jaroš
↓ INZERCE

Některé z nich se nás sice dotýkají méně: může to znamenat, že čínské ekonomice se nedaří tak dobře, jak by se z oficiálního sedmiprocentního růstu mohlo zdát, a slabší čínská ekonomika bude mít negativní dopady na ekonomiky blízkých zemí, třeba Austrálie. Jiné na naše životy mohou mít větší vliv: podle Guardianu by dnešní události mohly ovlivnit ceny pohonných hmot či výrobků, obojí směrem dolů.

Jak se zlepšují pracovní podmínky dělníků, tak cena čínského zboží roste, avšak nejnovější měnové drama by ji mohlo zase srazit dolů. Cenu ropy ovlivňovala právě žíznivá čínská ekonomika - pokud tedy její růst zpomalí, nebo se ukáže slabší, než se zdálo, může to mít dopady i na evropských pumpách.

Jak známo, fanoušci konspiračních teorií představují - jemně řečeno - velmi specifický typ lidí. A jejich myšlenkové pochody jsou často obtížně pochopitelné, byť je lze zčásti vysvětlit emocemi nejrůznějšího druhu, zejména strachem a pocitem nejistoty. Důležitý dílek do skládanky přidává nová studie týmu psychologů z amsterodamské univerzity zveřejněná v magazínu Applied Cognitive Psychology.

Ať už hlasatelé „alternativního výkladu“ tvrdí, že jedenácté září zařídila americká vláda nebo že nad planetou krouží letadla rozprašující chemické látky, podle výzkumníků mají něco společného. A tím je pocit nedostatečné kontroly nad vlastními životy. Tým v čele s profesorem Janem-Willemem van Prooijenem tuto teorii otestoval pokusem, během něhož se měla jedna skupina dobrovolníků soustředit na všechny situace, kdy se cítili pány svých životů, druhá skupina měla naopak vzpomínat na pocity bezmoci.

Když se následně dobrovolníků ptali na vysvětlení události, o níž kolovaly konspirační teorie (stavební projekt v Amsterdamu, při němž byly zničeny jiné domy), měli „bezmocní“ výrazně větší tendenci věřit vysvětlení, podle něhož domy záměrně zničila nizozemská vláda. „Pocit vlády nad vlastním životem vedl k menší podezřívavosti vůči krokům vlády,“ shrnuje van Prooijen v časopise Time.

S překvapivým postřehem přichází týdeník The Economist:muslimská menšina se z celé Británie nejúspěsněji integrovala ve Skotsku. „Vztah mezi skotským nacionalismem a muslimskou komunitou se zdá být nezvykle harmonický,“ píše list a tuto harmonii dokládá několika výzkumy veřejného mínění. Podle jednoho z nich tamní muslimové cítí bližší vztah ke svým skotským sousedům než k lokální či světové muslimské komunitě; další průzkum naznačuje, že řada z nich podporovala nezávislost Skotska během loňského referenda. Jen zanedbatelná menšina se sedmi stovek britských muslimů, kteří odešli bojovat do Sýrie, pochází ze Skotska.

Vysvětlení tohoto fenoménu podle Economistu leží třeba v ekonomickém postavení skotských muslimů: zatímco ti „angličtí“ pocházejí z chudších částí Pákistánu a Bangladéše, ve Skotsku se často usidlovali imigranti původem z relativně bohatého indického státu Paňdžáb. A často začali podnikat či pracovat v oborech, které v posledních letech kvetou. Roli nicméně hraje i fakt, že jich je ve společnosti jednoduše méně: zatímco v celé Británii tvoří muslimská menšina bezmála pět procent populace, ve Skotku je to jen procento a půl.

Vždy ve střehu Autor: Respekt

Velkou pozornost vyvolal v uplynulých dnech článek amerického magazínu Vanity Fair pojednávající o seznamovací aplikaci Tinder. Seznamku, pomocí níž se lze velmi rychle a snadno seznámit s potenciálními partnery ve vašem okolí, totiž vylíčil jako zabijáka romantiky a cestu k nezávaznému sexu.  Vyjádření zájmu nebo odmítnutí probíhá v aplikaci jednoduchým a rychlým pohybem doprava či doleva - což se již dostalo i do hovorového jazyka. Swipe left, tedy odmítnout někoho, znamená přeneseně, že je někdo neatraktivní.

Aplikace podle Vanity Fair může za rozmach „hook-up culture“, v níž nejde o pevné vztahy, natož o lásku, ale právě jen o bezobsažný a neosobní sex. Není divu, že se strhla lavina: podle údajů z konce loňského roku zveřejněných deníkem The New York Times aplikaci používá měsíčně padesát milionů lidí. A denně se skrze ni uskuteční dvanáct milionů seznámení (což ale nemusí odrážet reálný počet lidí, jeden uživatel může „zaškrtnout“ více potenciálních partnerů).

Některé reakce dávají lehce moralistnímu textu za pravdu – třeba americký deník New York Post, který dokonce Tinder viní z rozkladu společnosti. Jiné namítají, že - stejně jako řada jiných technologických novinek - Tinder prostě jen usnadnil činnost, kterou lidé provozují odnepaměti.

Video: Na zcela jinou planetu nás zavádí reportáž BBC.Jde o planetu Manhattan, kde se ceny realit překonávají nové rekordy a kde vyrůstají rezidenční projekty, v nichž stojí nejdražší byt ohromujících sto milionů dolarů, tedy v přepočtu dvě a půl miliardy korun. Z nejprestižnější části New Yorku se stává cosi jako ghetto bohatých, kde si běžný člověk bydlení nemůže dovolit a kde se propast mezi bohatými a chudými dále zvětšuje.

Kulturní tip:  V neděli začala v pořadí dvanáctá Letní Letná. Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla pochopitelně opět probíhá v Letenských sadech a jeho mediálně nejpropíranější atrakcí je šapitó podobné Kaplického knihovně. NoFit State Circus zde předvede své vesmírné Bianco, představení popírající zákony gravitace, Compagnie Rasposo o nic méně fyzicky náročné Morsure, z českých novocirkusáků se představí třeba režijní tandem SKUTR s akrobatickou show Walls & Handbags nebo Vosto5 se svým klasickým Stanďartním kabaretem. Více na www.letniletna.cz.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].