Pozor na pašované řekomyši. Další pandemii zřejmě způsobí maso divokých zvířat

Svět čeká na svou další velkou pandemii. Další, protože z historie známe řadu katastrof. A od té poslední - tzv. španělské chřipky, která zabila každého dvacátého člověka na planetě - neuplynulo ani sto let. Dnes to sice mají bakterie a viry těžší než kdykoliv předtím, medicína za poslední desetiletí pokročila nevídaně. Ale o to větší bude náš šok, až se objeví organismus, který naše antibiotika a antivirotika nebudou vůbec zajímat.

V ten samý moment lidé z tropické Afriky stojí nad pulty místních tržišť a vybírají maso k večeři. Občas je jejich volba jednoduchá: koupit za stejné peníze čtvrt kila chované drůbeže, nebo kilo masa uloveného v divočině? A občas do rozhodování ani nemusejí vstupovat peníze. Divoké maso jedlo lidstvo od nepaměti. My už možná ne; nepokládejme ovšem středoevropské lesy s jejich spočítanou a kontrolovanou srnčí populací za divočinu. Ale někteří naši spolupozemšťané jsou na něj zkrátka zvyklí.

V ten samý moment lidé na pofiderních tržištích západního světa stojí nad pulty místních tržišť, ale zajímá je spíš to, co se pod těmi pulty skrývá. Dovoz divokého masa z tropů je ilegální. Což neznamená, že se neděje. A protože je to protizákonné (z dobrých důvodů, protože volná ruka trhu by v případě naprosté volnosti s antilopami a buvoli navždy zatočila během několika let), děje se to bez laboratoří a kontrol, nehygienicky. Stejně jako na trzích v Ghaně nebo Senegalu.

Krom toho, že to může být trochu nechutné, je to nebezpečné. A nebezpečné pro všechny na téhle planetě, která je propojená způsobem, o němž by si černá smrt ve čtrnáctém století mohla nechat jen zdát (ale i tak pozabíjela třetinu Evropanů). Co totiž způsobí příští velkou pandemii? Jistě, mohou to být viry a nákazy, které už dobře známe: ebola, SARS, ptačí chřipka… Ale daleko spíš to bude neznámý virus nebo neznámá mutace známého viru.

A něco takového se jistě skrývá v hloubi africké, asijské a jihoamerické divočiny. Každý dovezený kilogram načerno uloveného antilopího masa nebo známé delikatesy, africké řekomyši, je v jistém smyslu ruská ruleta. Pravděpodobnost, že se v bezpečně nezpracovaném mase skrývá bakterie či virus s genetickou výbavou, na niž budeme krátcí, nebo na ni alespoň nedokážeme rychle zareagovat, je vcelku vysoká.

Jsme zkrátka to, co jíme. Anebo také kvůli tomu být nemusíme.