Padouši roku: Vlky z Wall Street vystřídali zakladatelé sociálních sítí

„Napíše ještě někdy někdo pozitivní text o start-upu?“ zeptal se nejmenovaný vlivný podnikatel novinářky z časopisu Wired poté, co dlouho rozebírali nedávné skandály provázející nové technologické společnosti. Šokující odhalení se týkají jak produktů, které jsou někdy úplně k ničemu, tak zaměstnanecké kultury na pracovišti ve vztahu k ženám či menšinám. Zkušená publicistka Erin Griffith se dlouze zamyslela a odpověděla: „Pravděpodobně ne.“

Její komentář s titulkem The  Other Tech Bubble na serveru Wired popisuje, jak se v posledních sezónách v očích veřejnosti proměnilo vnímání nových technologií. A vyznění textu by se dalo shrnout větou: „V roce 2008 to byli bankéři z Wall Streetu, ovšem v roce 2017 jsou zloduši číslo jedna pracovníci v technologickém sektoru.“

Tato image se nezrodila z ničeho nic, po sexuálních skandálech už firemní kultura start-upů nepůsobí uvolněným dojmem kluků v mikinách, kteří hrají v kanceláři ping-pong.  „Facebook, nejúspěšnější start-up naší éry, už se nejeví jako veselá skupina hackerů, která vytváří nápadité nástroje, jak se družit se svými přáteli online. Je to mocný a potenciálně nebezpečný sběratel osobních údajů, propagandistický partner vládních cenzorů a umožňuje diskriminační inzerci,“ konstatuje Griffith. A tento zlom je o to markantnější, že nové technologie a start-upy od počátku sugerovaly, že přinášejí lepší budoucnost -  a ještě před pár lety by kupříkladu nikdo ani nezapochyboval o prospěšnosti Uberu.

„Na sklonku nultých let, těsně po finanční krizi, svět toužil slyšet pozitivní příběhy o technologiích. Rychlé vzestupy služeb, jako je Twitter a Facebook, byly naprosto vzrušující – přinášely optimismus do ponurých časů a jejich zakladatelé, geniální geekové, byli mnohem lepší hrdinové než chamtiví dravci z Wall Street, kteří právě vydojili ekonomiku. Facebook nabízel svět otevřenější a propojenější. Twitter pomáhal revolucím na Blízkém východě. Jistě, z těchto mladičkých zakladatelů se záhy stali miliardáři, ovšem jejich společnosti poháněné ušlechtilým posláním měly nádech maximální vznešenosti, jaké kapitalismus může dosáhnout.“

Spasitelský komplex a uctívání, který je s inovátory spjatý od nástupu Steva Jobse, pak Griffith ilustruje na zážitku z Web Summitu v Lisabonu, kdy jeho účastníky – včetně jí samé – eskortoval autobus za policejní asistence na večeři s portugalským premiérem. Celé město trčelo v zácpě kvůli nim. „Za tohle nás lidé nesnášejí,“ pomyslela si Griffith.

Změna myšlení uvnitř Silicon Valley bude ale podle publicistky velmi obtížná. Těžko se totiž buduje vědomí vlastní odpovědnosti a obezřetnosti v odvětví, které o sobě bylo vždy přesvědčené, že mění svět k lepšímu.