OSN: Česko porušuje lidská práva uprchlíků

OSN obvinila české úřady ze systematického porušování práv uprchlíků a migrantů. Podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Česko uprchlíky bezdůvodně zadržovalo až na 90 dní v ponižujících podmínkách.

„Podle důvěryhodných zpráv z několika zdrojů není porušování lidských práv migrantů ojedinělé ani náhodné, ale systematické. Jde podle všeho o nedílnou součást politiky české vlády, jejímž cílem je odradit migranty a uprchlíky od příchodu do země nebo pobytu v ní,“ uvedl komisař Zeid ve svém prohlášení. „Obzvlášť trestuhodný je fakt, že lidé v táborech musí za svůj nucený pobyt platit.“ Podmínkám v uprchlickém táboře Bělá-Jezová, které se podle komisaře i přes mírné zlepšení zásadně nezměnily, se věnoval i Respekt.

Po české vládě žádá Zeid okamžitou nápravu situace a respektování lidských práv uprchlíků. Vyjadřuje navíc znepokojení nad stále xenofobnější veřejnou diskusí, do níž svými islamofobními výroky přispívá i prezident Miloš Zeman.

Indický premiér Manmohan Singh před sedmi lety vážně zvažoval vojenský výpad proti sousednímu Pákistánu jako odvetu za teroristický útok v Mumbaí (dříve Bombaj) v listopadu 2008. Týdeník India Today o tom přináší ve svém novém vydání podrobný text.

Datum 26. 11. 2008 je pro Indy podobně traumatizující jako pro Američany 11. září. V Mumbaí tehdy ráno přistál člun se skupinou deseti dobře vyzbrojených a vycvičených mužů, kteří se rozptýlili po městě a začali na několika místech střílet do lidí. Patnáctimilionové město bylo v šoku. Policii trvalo několik hodin, než situaci vyřešila. Zemřelo 165 lidí, v drtivé většině náhodných civilistů. Jednoho teroristu chytli Indové živého, brzy se tedy potvrdilo, že útok má na svědomí organizace Lashkar-e-Taiba usazená v Pákistánu. Šlo už o několikátý teroristický vpád vedený z území Pákistánu - včetně útoku na indický parlament v prosinci 2001.

28. listopadu, asi čtyřicet osm hodin po útoku, přišli do pracovny premiéra šéfové armády a indických tajných služeb a radili se, jak by měla Indie reagovat. Probírali všechny možnosti: od omezeného leteckého útoku na výcvikový tábor Lashkar-e-Taiba po větší vojenský výpad. Indové mají pro tuto variantu plán označovaný jako Cold Start, který by zahrnoval krátké a rychlé výpady proti kancelářím Lashkar-e-Taiba, přesněji řečeno jejím podřízeným organizacím, které sídlí ve velkých městech podél indické hranice.

Takovou variantu ale Singh hned odmítl v obavě z eskalace konfliktu. Výhodnější se zdál letecký útok proti výcvikové základně Lashkar-e-Taiba. Náčelník letectva prohlásil, že takový útok by byl možný během šestnácti hodin, ale potřebuje koordinaci s tajnou službou, aby se Indie vyhnula obětem na civilistech. Přítomní zpravodajci namítli, že nemají zcela přesné informace o jejich poloze. Na poradě navíc chyběl šéf armády, který v té době pobýval na návštěvě Jihoafrické republiky. Rozhodli se tedy počkat na jeho návrat.

Druhá schůzka se konala 2. prosince opět u premiéra. Větší vojenská akce byla vyloučena kvůli obavě, nakolik je sama indická veřejnost připravená na další, už pátou válku s Pákistánem, kterou by mohl vojenský výpad podél hranice vyvolat. Probíraly se tedy možnosti krátkého útoku proti vedoucím postavám Lashkar-e-Taiba na území Pákistánu nebo leteckého útoku proti jejím tréninkovým zařízením v pákistánské části Kašmíru. Právě tahle poslední možnost (úder v Kašmíru) se zdál Indům nejvhodnější.

Opět se ale ozvaly námitky, že dojde k zabití civilistů. „Většina táborů nejsou víc než stanovými kempy. Tajná služba neumí dát přesnou informaci, kde se zrovna teď nachází,“ cituje India Today jeden z argumentů, který na schůzce padl. Další komplikací, jak to tehdy Indové viděli, byla přítomnost letadel americké armády na třech pákistánských základnách a v pákistánském vzdušném prostoru.

Nicméně časopis poznamenává, že Američané byli o indických jednáních informováni. Prezident George Bush dokonce vyslal 5. prosince do Pákistánu senátora Johna McCaina. „Senátor chtěl vědět, jaká by byla reakce pákistánských politiků a veřejnosti na případný indický výpad proti vedení Lashkar-e-Taiba,“ cituje India Today z knížky bývalého ministra zahraničí Pákistánu Khurshida Kasuriho, která vyšla začátkem října a událostmi se zabývá.

Při debatě u premiéra Singha došlo i na zmínku pákistánského jaderného arzenálu, který by mohl přijít ke slovu, pokud by se Pákistán cítil zahnaný do kouta. Indie by se tedy ocitla pod mezinárodním tlakem vojenské akce co nejdřív ukončit. „Pokud by se tak stalo, nevyjdeme z toho dobře,“ namítl prý jeden z účastníků.

Nakonec indická vláda nenařídila ani celkovou pohotovost armády, jako se to stalo při jiných napjatých situacích v letech 1986 nebo 2001, a dala na sliby pákistánských politiků, že proti Lashkar-e-Taiba zakročí sami.

Ještě dodejme, že 8. prosince 2008 Pákistán skutečně na nátlak USA a Indie podnikl zátah na Lashkar-e-Taiba a pozatýkal její vedení. Někteří byli odsouzeni, jiní skončili pouze v domácím vězení, z něhož byli později propuštěni.

Organizace je zakázaná, proti zákazu se ale zvedl v Pákistánu odpor, protože různé odnože Lashkar-e-Taiba provozují oceňovanou charitu, školy a nemocnice. Dnešní velikost Lashkar-e-Taiba není známá, tajné služby jí odhadují na tisíce osob, které se i po roce 2008 zapojily do několika dalších teroristických akcí.

Dlouho víme, že někteří lidé se nerodí s jasně definovaným pohlavím a nelze je zařadit ani mezi muže ani mezi ženy. Přesto jsou do jedné či druhé kategorie zařazováni, protože v zákonném rámci většiny zemí světa prostě jiné „kolonky“ neexistují.

Některé státy nicméně v posledních letech hledají nový přístup a do svých právních zvyklostí včleňují nový pojem – třetí či „neutrální“ pohlaví. Naposled tuto skupinku rozšířila Francie, kde soud v Tours přiznal právo tamnímu čtyřiašedesátiletému občanovi uvádět v úředních dokumentech a dokladech neutrální pohlaví.

Sice neznáme jeho jméno, nicméně velmi intimní detaily o jeho těle známy jsou: narodil se s vagínou, mikropenisem a bez varlat. Hned po porodu a pak dále v životě byl ale registrován a vychováván jako chlapec. „Celý život mu bylo něco vnucováno, aniž by měl kdy možnost vyjádřil, jak se cítí,“ zdůvodnil soud rozhodnutí.

Jak uvádí deník The Telegraph, mezi novorozenci se takových dětí vyskytují zhruba dvě procenta a obvykle bývají velmi brzo operováni tak, aby se jejich pohlaví „vyjasnilo“.

Video: Jak mi radil otec, když v 50. letech zjistil, že jsem gay

Kulturní tip:Ztraceni v Mnichově. Nový film Petra Zelenky nejen o papouškovi, který patřil Edouardu Daladierovi, už stihl sklidit řadu pochvalných recenzí. Ode dneška běží v kinech, naladit se můžete videorecenzí Kamila Fily: