V aktuálním tištěném Respektu je článek o výsledcích nedávného summitu G20 v Hamburku. Protože v českých médiích zapadlo, zastavme se i v úterním menu u tématu, na kterém německým hostitelům zvlášť záleželo: na budoucnosti Afriky. Nejchudšího kontinentu se týkal jediný skutečně konkrétní bod v závěrečném komuniké summitu.
Jednou z německých lekcí uprchlické krize let 2015 a 2016 je, že se Afrika se v posledním roce zařadila k prioritám Angely Merkel. „Kancléřka chce, aby vytváření těsnějších vztahů mezi nejbohatšími státy a nejchudším kontinentem bylo jedním z odkazů její politiky,“ píše server Politico. Jižní soused Evropy bude mít v roce 2050 dvě a půl miliardy obyvatel, dvakrát víc než dnes.
A tito lidé budou muset najít živobytí - na kontinentu, kde například v pásu na jih od Sahary rozlehlé oblasti vlivem klimatických změn vysychají. „Pokud tam bude příliš mnoho beznaděje, tak samozřejmě spousta mladých lidí budě zkoušet hledat lepší život jinde ve světě. Větší spoluprací s těmito státy budujeme i bezpečnější svět pro nás samotné,“ prohlásila německá kancléřka již před summitem G20.
Němci se snaží vytvořit systém založený na partnerství mezi vybranými, relativně dobře spravovanými africkými zeměmi a G20. Nese název „Compact with Africa“ a na rozdíl od dosavadní rozvojové pomoci by cílem nového partnerství měla být podpora vzniku nových pracovních míst a lákání soukromých investorů ze zahraničí. Konkrétní využití peněz, dohoda na hospodářských reformách nebo typ preferovaných investorů by se lišily v každé zemi podle místních podmínek.
„Jsme hnací silou tohoto tématu a toto je teprve začátek,“ říká Angela Merkel.
Cílem je podpořit tyto relativně dobře řízené země a udělat z nich příklady, které budou další africké státy chtít následovat. Prvních sedm partnerských států tvoří Maroko, Senegal, Rwanda, Tunisko, Pobřeží slonoviny, Etiopie a Ghana. Z těchto zemí - s výjimkou Rwandy - do Evropy přes Středozemní moře přichází značný počet ekonomických migrantů (uprchlíci letos přes moře z Libye do Itálie připlouvají spíše výjimečně). Informace projektu a analýzy o potenciálu pěti z partnerských zemí nabízí web německého ministerstva financí.
„Jsme hnací silou tohoto tématu - a toto je teprve začátek,“ říká Angela Merkel. Kancléřka má velký zájem na tom, aby z toho nezůstala pouze německá iniciativa: i nejsilnější evropská země je příliš malá na to, aby takovým projektem dokázalo Afrikou pohnout. Spojená síla dvaceti nejsilnějších ekonomik světa G20 by to však dokázat mohla.
Ale zdá se, že opravdové zaujetí má z významných státníků zatím jen ona. Německo do začátku vložilo tři sta milionů eur, ostatní státy projekt podpořily, ale bez konkrétních příslibů. Němci již intenzivně spolupracují s Argentinou, která bude příští zemí předsedající G20, a snaží se toto téma udržet na předních místech své agendy.
Jsou tu samozřejmě ještě další pochybnosti: najde se opravdu dost investorů, kteří budou chtít do Afriky vložit peníze? Ani na zahraničních trzích obvykle odvážné a schopné německé firmy se v tomto směru zatím zvlášť nečiní. A opravdu budou mít africké státy zájem omezit migraci - vzhledem k tomu, že tamní ekonomiky a rozpočty řady rodin závisejí na penězích posílaných migranty z jiných kontinentů?
Migranti svým rodinám do Afriky posílají každým rokem více peněz, než činí celková rozvojová pomoc bohatého světa dohromady. Tyto a další pochybnosti dobře shrnuje komentář šéfa afrického vysílání serveru Deutsche Welle Clause Stäckera. Nečinnost ale také není řešení. A jak píše server Deutsche Welle v jiném komentáři, navzdory otázkám a pochybám je merkelovský plán pro Afriku tím nejlepším, který se za dlouhou dobu v Evropě zrodil.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
