Zatím převážně stranou pozornosti světových médií i politiků zůstával konflikt Číny a Indie. Rozepře týkající se sporných území v regionu však v posledních dnech eskaluje a podle expertů, které oslovil deník The Washington Post, má potenciál přerůst až v ozbrojený střet. „Jedná se o nejvážnější krizi indo-čínských vztahů za posledních 30 let,“ uvedl pro deník Shashank Joshi z britského Royal United Services Institute, nejstaršího bezpečnostního think-tanku na světě.
Územní rozepře mezi Čínou a Indií nejsou ničím novým, v roce 1962 došlo i ke krátké válce. Současný konflikt je však podle oslovených expertů obzvláště nebezpečný tím, že přichází v době zhoršujících se indo-čínských vztahů. Zároveň se poprvé týká i třetí země – Bhútánu – a má tak potenciál destabilizovat širší region.
Spouštěčem současného konfliktu byly plány Číny na výstavbu železnice skrze Doklamskou náhorní plošinu, území spadající pod Bhútán, na nějž si Čína nicméně dělá nároky. Když čínská armáda v polovině června vstoupila na území obydlené především bhútánskými zemědělci a přivezla s sebou i stavební techniku, byla zastavena bhútánskou armádou, ke které se o dva dny později přidaly i indické ozbrojené složky.
Sporná Doklamská náhorní plošina má pro Indii klíčový strategický význam. Země se obává, že pokud by Čína postavila skrze území železnici, byla by schopná v případě ozbrojeného konfliktu zaútočit na jedno z nejslabších místo indické obrany, Siligurský koridor přezdívaný také Kuřecí krk.
Koridor, který ve svém nejužším místě měří pouze 22 kilometrů, se stal po odtržení Bangladéše jedinou spojnicí mezi západní a východní částí Indie. Celá oblast se nachází v těžko přístupném, hornatém regionu, a pokud by čínská armáda území obsadila, efektivně by severovýchodní část země odřízla od zbytku Indie.
Obě země zaujaly neústupná stanoviska: Indie kvůli strategické důležitosti požaduje, aby oblast i nadále kontroloval spojenecký Bhútán, ale Čína nechce ve sporu ztratit tvář. Rozepři prezentuje jako přímé ohrožení své teritoriální integrity a státní média téměř denně vydávají ostrá prohlášení na adresu Indie, kterou obviňují, že její armáda překročila oficiální čínskou hranici.
Celý spor zároveň reflektuje rostoucí geopolitické napětí mezi oběma zeměmi. Čína je velmi aktivní v Jihočínském moři, kde v poslední době buduje vojenská zařízení, a skrze ambiciózní ekonomické a infrastrukturní projekty posiluje svůj vliv na kontinentu. Mnohé asijské země sledují tento vývoj s obavami a Indii vnímají jako poslední možnou protiváhu Číně.
V potenciálním konfliktu by se střetly nejenom dvě nejlidnatější země světa a zároveň země disponující jadernými zbraněmi. Jak Indie, tak Čína si jsou vědomy výbušnosti celé situace, nicméně oba státy v regionu zvýšily svoji vojenskou přítomnost. Poněkud stranou dění zatím zůstávají USA, Trumpovu administrativu pravděpodobně plně zaměstnává Severní Korea a trable na domácí scéně.
Bruce Riedel z amerického Brooking Institute nicméně nedostatek diplomatické aktivity Washingtonu odmítá omlouvat přílišnou zaneprázdněností administrativy a připomíná rok 1962. Tehdy americký prezident Kennedy výrazně přispěl k uklidnění indicko-čínské války v situaci, kdy zároveň řešil i Karibskou krizi, jednu z nejnebezpečnějších situací celé studené války.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
