Britský deník Guardian věnuje krátké zamyšlení jedné z (údajných) drobných revolucí v pracovním životě: neomezené dovolené. Je to pracovně-právní bonus, který se poprvé objevil v polovině devadesátých let v technologické firmě IBM. Postupně se v technologické branži šířil dál, přijaly ho i některé větší marketingové firmy.
Tedy vesměs firmy v oboru, kde se cení kreativita, případně “kreativita”. Logika je na první pohled průzračná. Zaměstnanci s možností brát si dovolenou teoreticky vždy, kdy se jim zamane, si mohou snáze organizovat život, jsou šťastnější a spokojenější, a tedy produktivnější – takže firma se může těšit na větší zisky. Samozřejmě takový benefit je velkým lákadlem, a tím pádem mají společnosti větší šanci ulovit ty nejbystřejší talenty.
Jenže funguje to tak i jinde než na papíře? ptá se sloupkař Guardianu. A menu se musí přiznat, že podobným směrem se ubíraly i jeho myšlenky. Jak by to asi probíhalo, kdybychom něco podobného zavedli i v tomto časopise, například?
Zmíněný benefit nabízejí hlavně pracoviště, kde se hodně a intenzivně pracuje - a kde panují vysoké nároky. Z hlediska pracovního práva fajn: odjeďte si, když máte pocit, že to potřebujete. Ale je to psychologicky tak snadné? Nebudete mít pocit, že v tom kolegy necháváte? A nebudou mít oni pocit, že se takzvaně ulejváte? A další velmi jednoduchá úvaha: jste-li vedoucí a máte dva podřízené, kteří pracují se stejným nasazením, ovšem jeden z nich třikrát za rok na dva týdny zmizí, zatímco druhý si vyhodí z kopýtka jen jednou za rok a na týden, koho si budete víc cenit?
Přidejme k tomu skutečnost, že v anglosaských zemích, kde je tento benefit nejvíc rozšířený, to zároveň znamená, že za své volno je zodpovědný jen sám pracovník, a ne firma, která ho jinak k dovolené „dotlačí“. V případě klasických dovolených musí část nevybraného volna proplácet a k části musí své zaměstnance jednoduše donutit, jak to nařizuje zákon.
Takže“neomezené dovolená” je dost možná je podle Guardianu jen taková nepříliš sofistikovaná past, která hezky zní, ale která ve skutečnosti slouží jen a pouze firmám, zatímco zaměstnanci na ní tratí. Dlužno ale dodat, že tvrdými daty to deník nedokládá.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
