Na Islámský stát s Androidem
Krátké zprávy • Vytiskni si hloupost • Tablety ve válce • Mravným designem za lepší svět
Místo výbuchu v čínském přístavu Tchien-ťin stále hoří a plameny se nedaří dostat pod kontrolu. Ve středu večer explodoval sklad nebezpečných látek, neštěstí si zatím vyžádalo 50 obětí a 700 zraněných. - Řecký parlament schválil návrh třetího tzv. bailoutu, který zemi na pokraji krachu zaručí 85 miliard euro v průběhu příštích pěti let. Podmínky věřitelů ale natolik rozlítily levicovou frakci (už tak na evropské poměry radikálně levicové) vládní strany Syriza, že partaj pravděpodobně míří k rozštěpení. - Čápům se v Česku letos daří. Ne jako předloni, kdy chlad a deště zahubily většinu mláďat. Horko podle ornitologů čápům nijak nevadí. Jsou to koneckonců středomořští ptáci. - Požár v chemičce Unipetrol v Litvínově, který vypukl včera, už je pod kontrolou. - Dnes pronese japonský premiér Abe projev k 70. výročí kapitulace Japonska. Sousedé Japonska, Jižní Korea a Čína, čekají, zda využije výročí k tradiční omluvě jako jeho předchůdci, nebo potvrdí jejich obviňování, že japonskou válečnou minulost umenšuje. Situace v regionu je napjatá kvůli sílící velmocenské politice Číny.
Všichni milují 3D tiskárny a vidí v nich světlou budoucnost. To je chór celosvětové debaty, která zaléhá i do Česka. A což o to: možná ve 3D tisku budoucnost opravdu číhá. Ovšem zatím jen nesměle zakuklená. Protože doposud jsme schopni trojrozměrně - a s velkým úsilím - vytisknout vlastně jen prototypy a zábavné pitomosti. Všechno ostatní je stále rychlejší vyrobit běžným způsobem; nemluvě o tom, že 3Dprintery umí zpravidla tisknout jen jedním materiálem.
https://www.youtube.com/watch?v=zbm2SSql8V8
Ale jak už to v tomto menu bývá, přinášíme zprávu o malé firmě, která to hodlá změnit (a jako většinou je ze Spojených států). Společnost Voxel8 vyrobila tiskárnu, která nejenže umí používat víc materiálů najednou, ale dokáže tisknout i elektrické obvody. Takže je schopná za hodinu a půl vytisknout plně funkční, dokonce i naštvaně se tvářící dron. Hodina a půl je stále hodně, za tu dobu dokáže čínská fabrika vyrobit pravděpodobně nekonečné množství stejných zařízení - ale je to rozhodně krok vpřed.
Budoucnost podle spoluzakladatele Voxel8 Dana Olivera čeká už za dveřmi. “Lidé si budou moci sami vyrobit věci, o jakých se nám dosud ani nezdálo,” říká. Že v následující větě jmenuje takové vymoženosti jako “miska na müsli připojená k webu” nebo “boty plné elektrických senzorů”, to jest technologický vyspělejší zábavné pitomosti, je sice trochu znepokojující - ale v záplavě konektivních nádob na cereálie se bezpochyby najde i řada předmětů, které naše životy opravdu trochu změní.
Tiskárnu Voxel8 je možné koupit si už teď. Stojí 9000 amerických dolarů.
Současný vojenský slovník je plný přesnosti. Stíhací piloti provádějí “chirurgické zásahy”, které jsou “zacílené na milimetry”. Vidíme to i při současném tažení proti Islámskému státu. A co by vás mohlo překvapit: valná část tohoto zaměřování se děje skrze Google mapy a tablety s Androidem. Překvapí to především toho, kdo zkoušel na androidím telefonu podle sdílených souřadnic s milimetrovou přesností zacílit přátele sedící v kavárně nebo parku. Ještě že zoufalé bloumání po ulici nebo ve veřejné zeleni není tak smrtící jako nálože stíhaček americké armády.
Je to nicméně tak. Reportáž New York Times o jednotkách syrských Kurdů bojujících proti islamistům přináší následující pasáž:
“Naši spolubojovníci vidí nepřítele pohybující se kolem GPS souřadnic, které jsem vám právě poslal,” píše v arabštině jeden z kurdských bojovníků vzdáleným dispečerům do Spojených států. A pak čeká, až se přiřítí americké bojové letouny. Zásah, který přišel záhy, po sobě zanechal jen kráter přesně v místě, které popsal kurdský bojovník. Kolem leží kruh mrtvých těl. “Prosím potvrďte, že naši spolubojovníci jsou OK,” přichází rychle zpráva z amerického dispečinku.
Přístroj, kterým kurdský velitel s americkými vojáky komunikuje, je tablet s operačním systémem Android a souřadnice posílá skrz jen mírně vylepšené Google mapy. Funguje to na obě strany: Američané posílají Kurdům zpět na mapách vyznačená místa, kde je možné přežít nálet v bezpečí. Většinou to funguje. Občas ne. Jedním z důvodů je, že Američané nechtějí sdílet své vlastní satelitní mapy se silami z ne-členských států NATO (a v případě Kurdů z vůbec žádných států).
Mají designéři zodpovědnost za svět? Měli by skládat přísahu, jako lékaři? Designokratovu místo Hippokratovy? Nechme teď stranou, že možná tvůrci obalů a vizuálů s trochou sebedůležité vážnosti přeceňují svou roli ve světě: Opravdu lidé kupují svým dětem přeslazené snídaňové vločky kvůli tomu báječnému barevnému obalu? Nestojí za tím spíš ten člověk, který vyrobil cenovku na regál v supermarketu s tou báječně nízkou cenou? A to ani nepoužil žádný revoluční font! To se beztak děje mnohým profesím. Třeba… novinářům. Otázka je ale to každopádně zajímavá: je správné svou kreativitou pomáhat firmám, které dělají ať už zákonné či nezákonné nepravosti?
A je to i otázka věčná. Či alespoň skoro věčná. První takový morální manifest vymyslel designér Ken Garland v roce 1964, jmenoval se First Things First. Byl to pěkný manifest, jeho problém ovšem - jak uznal i sám autor - byl, že po dvou dnech jeho dodržování by většina grafiků a designéru pracujících pro velké firmy musela podat výpověď. “Nenechali jsme v něm prostor pro realitu,” řekl Garland.
A pak tu byla ještě další potíž, kterou s potměšilým úsměvem připomíná server Quartz. Většina z těch designérů, kteří si manifest přečetli, jej pojali hlavně jako výzvu, jak jeho text co nejelegantněji a nejoriginálněji ztvárnit. Ukázky zde. Můžeme to nazvat nemocí z povolání.
Grafičky Samantha Dempsey a Ciara Taylor na to jdou tedy jinak. Každý grafik a designér si může napsat svou vlastní přísahu, kterou bude dodržovat. Už se jich hezkých pár kousků nasbíralo. Je to rozhodně způsob, jak nechat prostor pro realitu. Spoustu prostoru, takže nebojme: o krásně vyvedené reklamy na cigarety, o lákavé brožury s auty, která se v zatáčkách převracejí víc než ostatní, ani roztomilé králíky na krabicích müsli, které tvoří de facto jen cukr, tak hned nepřijdeme. A designéři mohou dál přemýšlet, jak svou prací zlepšit svět.
Video: Lidstvo už vymyslelo leccos, ale motor, který by nás spolehlivě donesl daleko za hranice naší planety, stále ne. NASA zkouší takový, který by mohl donést raketu s lidskou posádkou až k Marsu.
Kulturní tip: Mark Lanegan. Fléda, Brno, 16. 8. Patří k nejvýraznějším hlasům, které vzešly ze seattleské scény devadesátých let. Mark Lanegan začínal v rockové čtveřici Screaming Trees, ovšem brzy poté, co se kapela prosadila, se vrhl na paralelní sólovou dráhu, která inklinovala k blues. Odstartoval ji albem The Winding Sheet . Po roce 2000 se z Lanegana stala vyhledávaná ozdoba na deskách hudebníků nejrůznějších žánrů od folku po elektroniku (Queens of The Stone Age, Soulsavers, Isobel Campbell, Unkle) a statistiky tvrdí, že hostoval na téměř padesáti různých albech. I přes toto vytížení si ale loni našel čas natočit album Phantom Radio.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].