Moderní člověk je nejspíš starší, než jsme doposud mysleli

Starý barytový důl, který se nachází v pustých horách asi sto kilometrů na západ od marockého města Marakéš, vydal nečekané tajemství, které může zcela změnit naši představu o zrodu lidstva. V jeskyních opuštěného dolu našli archeologové zkameněliny obsahující kosti druhu homo sapiens, kterým začala éra dnešního člověka. Nalezené kosti a také primitivní nástroje jsou podle vědců 300 tisíc let staré, tedy o 100 tisíc let starší, než nejstarší dříve objevené pozůstatky člověka.

Dosud se předpokládalo, že kolébkou lidstva je východní Afrika, přesněji Etiopie, kde byly v minulosti nalezeny nejstarší lidské pozůstatky. Tým vědců pod vedením profesora Jeana-Jacquese Hublina ale tuhle verzi nyní zpochybňuje. „Mojí prvotní reakcí bylo obrovské wow!“ řekl výzkumník časopisu Nature, který o objevu informuje.

„Úplně se tím mění pohled na vývoj našeho druhu. Nejenže začal mnohem dříve, ale probíhal jinak, než jsme mysleli. Vypadá to, že náš druh byl před třemi sty tisíci lety už rozšířen po celé Africe. Pokud existovala rajská zahrada, tak měla velikost afrického kontinentu,“ pokračuje profesor, který působí na Univerzitě v Lipsku. Tezi o možném rozšíření moderního člověka po celém africkém kontinentu staví Hublin na tom, že jiný tým vědců nedávno odhalil podobně staré pozůstatky předchůdce člověka na jihu Afriky.

Archeologové našli v dolech v Džebel Irhúdu část lebky, čelist, zuby a končetiny celkem pěti lidí. Mezi kostmi bylo také lovecké náčiní vyrobené z pazourku, kosti antilop a také zuhelnatělé dřevo – zřejmě pozůstatek ohně, který tu před 300 tisíci let zahříval naše prapředky. Zbytky pazourků nepocházejí z místa, kde byly kosti nalezeny, nýbrž z místa, které se nachází asi padesát kilometrů daleko. Vědci proto usuzují, že pětice lidí byla v Džebel Irhúdu na lovu antilop.

Vědci při analýze pozůstatků postupovali tak, že srovnali čerstvě nalezené kosti s kostmi dnešního člověka, a také s dříve nalezenými pozůstatky úplně nejstarších předchůdců lidí, z nichž některé jsou až 1,8 milionů let staré. A zjistili, že kosti nalezené v Maroku jsou nejvíce podobné právě modernímu člověku. Dolní čelist je podobná čelisti moderního homo sapiens, ale je mohutnější. Největší rozdíl oproti dnešnímu člověku je v temeni lebky, které je u nalezených kostí mnohem protáhlejší. To podle Hublina naznačuje, že moderní mozek homo sapiens nezdědil po svém předchůdci, ale vyvinul se až u něj.

Naši předkově byli podle profesora také svalnatější, ale jinak vypadali podobně jako my. „Tvář člověka, kterého jsme objevili, byste mohl potkat v londýnském metru,“ řekl Hublin deníku Guardian.