Jako byste na pólu nechali otevřenou ledničku. Mrazy byly lekcí z klimatologie

Teplotní křivka v předpovědi počasí pro Česku se už pomalu začíná šplhat k jarním teplotám nad deset stupňů, ale na mrazy z minulého týdne by se nemělo jen tak zapomínat. Teplotní rekordy (třeba v Beskydech bylo nejchladněji za 63 let) možná vůbec nebyly výjimečným rozmarem počasí, nýbrž ukázkou trvalejších a znepokojivých klimatických změn.

V mnoha částech Evropy byla minulý týden větší zima než na severním pólu, píší New York Times. V Římě nebo v Benátkách sněžilo, v Norsku klesla teplota pod mínus 40 stupňů, nezvykle chladné počasí zasáhlo i britské ostrovy. Na pólu sice přesné meteorologické měřidlo není, ale podle dostupných odhadů tam ve stejné době bylo lehce nad nulou. V Beringově úžině je nejméně ledu za 40 let.

Mnozí vědci nepochybují, že oba extrémy spolu souvisí. Klíčem takzvaný cirkumpolární vír nebo také polární vír – anglicky „polar vortex“. Jde o klimatický jev daný nižším tlakem vzduchu, díky němuž ledový arktický vzduch za normálních okolností cirkuluje v nejsevernějších oblastech planety a chladí je. Potíž je, že polární vír se poslední dobou často „porouchá“.

Víření slábne a studený vzduch uniká směrem na jih. Jak v New York Times názorně přibližuje jeden z klimatologů, celý problém si lze velmi dobře představit jako otevřené dveře od ledničky: za normálních okolností je lednička zavřená, zima je uvnitř a venku teplo, ale když se dveře nechají otevřené, studený vzduch utíká ven a teplý dovnitř.

Podle New York Times je fér uznat, že ohledně příčin, proč arktický vír slábne, ještě není mezi vědci úplně jasná shoda (třeba oproti 97procentnímu konsensu ohledně toho, že nynější klimatické výkyvy jsou dílem člověka). Ovšem letošní zima do této debaty nic uklidňujícího nepřináší.

The North Pole is warmer than much of Europe right now. pic.twitter.com/7hWpF0EysY— Robert Rohde (@rarohde)