Irové v pátek v referendu rozhodnou, zda si přejí zrušení ústavního dodatku zakazujícího potraty. Tzv. osmý dodatek přijatý v roce 1983 staví na stejnou úroveň právo ženy a právo plodu na život – fakticky tak potrat zakazuje ve všech případech. Zákon trestá jak lékaře, kteří by interrupci nezákonně provedli, tak ženy, které by potrat podstoupily v zahraničí – žádná ze zhruba 170 000 Irek, které se za 35 let pro tento krok rozhodly, ale reálně stíhána nikdy nebyla. V roce 2013 pak irská vláda schválila zákon umožňující ukončit těhotenství v případě, že ohrožuje život matky.
Jak poukazuje The Guardian, společenské změny v silně katolickém Irsku tradičně probíhaly velmi pomalu, v posledních letech však země prolomila hned několik milníků. Přesně před třemi lety v květnu v referendu schválila sňatky gayů a leseb a předloni se stal premiérem země Leo Varadkar – ve svých 38 letech historicky nejmladší irský premiér, první premiér s imigrantskými kořeny (má indický původ) a také první premiér otevřeně se hlásící ke své homosexuální orientaci.
Potraty ale v Irsku představují mnohem palčivější problém a postoj k nim mnohdy bolestně dělí rodiny a přátele. Výsledek referenda ukáže mimo jiné, jak silnou morální autoritou v irské společnosti zůstává katolická církev, kterou v posledních letech poškodily skandály s kněžími zneužívajícími děti.
Mnoho předních irských politiků vyjádřilo podporu pro zrušení dodatku a strana premiéra Varadkara se aktivně angažovala v kampani. Průzkumy předvídají vítězství tábora bojujícího za zrušení, v posledních dnech se rozdíl vyrovnával, navíc více než 20 % irských voličů uvedlo, že jsou stále nerozhodnutí.
Pokud Irové zrušení dodatku schválí, neznamená to ještě automaticky, že budou potraty v Irsku povolené – k tomu musí parlament schválit nový zákon. Vláda již v minulých dnech představila návrh možné legislativy, která by po konzultaci s lékařem povolovala potrat do 12 týdne těhotenství.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
