Nejstarší pozemský život, který jsou lidé schopní dohledat, je starý zhruba 4,3 miliardy let. Takže jen o 200 milionů let mladší než sama planeta. Tahle věta platí od čtvrtka, kdy vědecký tým vedený Dominikem Papineauem z University College London zveřejnil v časopise Nature objev mikro fosilií, které s velkou pravděpodobností patří dávno zahynuvším bakteriím.
Anebo něčemu ještě staršímu, společnému předkovi bakterií a archea, jednoduchých a prastarých organismů. Tvar zkamenělin ovšem napovídá, že nejde o prapředka, nýbrž starou bakterii, píše server Quartz. Vědci je objevili v pozůstatku hydrotermálního průduchu. To jsou štěrbiny na dnech oceánů, kde uniká do oceánu teplo přímo ze zemského pláště.
Vědci dlouho předpokládali, že právě poblíž těchhle míst kdysi dávno vznikl život - a objev dává teorii za pravdu. Předmětný kámen nicméně neležel na dně moře, ale v opuštěné části kanadského Québecu. Průduchem byl před mnoha lety, na povrch ho vynesly tektonické procesy.
Kromě toho, že je to prostě z pozemského hlediska zajímavý objev, neboť šance, že lidé najdou na planetě starší doklad života, jsou prý už jen malé, je to cenná zpráva i pro vědce, kteří pátrají po životě mimo Zemi. Zužuje totiž prostor, kde primitivní život (nebo jeho stopy) na Marsu hledat. Pátrejte právě na takových podobných kamenech, jako byl ten quebecký, radí vědeckým kolegům Papineau. Což v případě planety, která má plochu desetkrát větší než Rusko, není úplně snadné - ale lepší malá rada než žádná.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
