O schopnosti Spotify generovat hity už nikdo nepochybuje. Tomu, že zařazení skladby do populárního playlistu zaručuje téměř vždy virální efekt, se věnovalo i denní menu. Deník Guardian ale naznačuje, že platforma má ještě větší moc, než se doposud zdálo – podle textu Eamonna Forda se interpreti přizpůsobují streamingové hudební kultuře už při skládání písní. Cílem je, aby skladby zapadaly do charakteru různých playlistů s vysokou sledovaností.
Například seznamy s názvy Afternoon Acoustic nebo Peaceful Piano followuje několik milionů lidí - a hudba, kterou do nich Spotify vybere, má obrovský zásah. Zařazení dokáže udělat hvězdu z neznámé kapely a ještě posílit už tak silného umělce. Zároveň s tím playlisty ruší obvyklé žánrové rozdělení hudby a nahrazují ho dělením podle nálady, což se může projevit hned při komponování. „Když jde o objevování nové hudby, mainstreamové publikum potřebuje více vést za ruku,“ říká George Ergatoudis, bývalý ředitel hudební sekce na BBC Radiu 1 a nynější zaměstnanec Spotify. A dodává, že právě „náladové“ playlisty tuto funkci dobře plní.
Někdo se dokonce pokouší o to, aby se konkrétní skladba dostala do co největšího počtu seznamů – to pak dotyčný umělec rovnou připraví několik verzí. Streamy z jednotlivých playlistů se kumulují a píseň to tím spíš dotáhne vysoko v žebříčcích. Guardian uvádí příklad letošního hitu Despacito, který existuje v původní verzi s Daddy Yankeem, v druhé s Justinem Bieberem, potom v portugalské, popové nebo „urban“ verzi. Plus je tu samozřejmě nespočet remixů.
Playlisty se neustále obměňují, takže existuje i strategie, jak propagovat s jejich pomocí desku. Třeba písně z alba Kaleidoscope kapela Coldplay pouštěla do streamingového prostoru postupně - a nahrávka tak byla vidět a slyšet na frekventovaných místech po několik měsíců. Podobnou strategii radí odborníci z hudebního průmyslu i novým kapelám. Nejlepší je krmit platformu malými sousty, což odpovídá nejen systému fungování Spotify, ale také zvykům typického mladého posluchače. Ten na sociálních sítích navykl na stále nové a nové stimuly a zveřejňování písní v určitých intervalech tak dává smysl.
George Ergatoudis podotýká, že průmysl se učí chytře využívat sílu Spotify a už porozuměl mechanismu playlistů. Guardian ale upozorňuje, že spoléhat jen na ně nemusí být ta správná cesta. Hudebník by jí neměl být posedlý, je to spíše bonus.
I cesta dolů může být hodně rychlá. Platforma se řídí vkusem posluchačů, a když zaznamená, že určitou skladbu či interpreta často přeskakují, už je do seznamů nezařazují. Každopádně ale platí, že síla hudebních labelů každopádně stále slábne. Ještě v minulé dekádě by globální hvězda bez silného vydavatelství nevznikla; dnes to dávno neplatí.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
