Haló, to je Amazon? Tady pračka

Lékaři bez hranic opouštějí severoafghánský Kunduz. Humanitární organizace to oznámila poté, co při nedělním náletu amerických sil přišlo v tamní nemocnici o život dvanáct jejích zaměstnanců a deset dalších lidí (mezi nimi také tři děti). Pentagon i americký prezident Barack Obama veřejně vyjádřili lítost a rozběhlo se vyšetřování, které by mělo ukázat, kdo je za tragický přešlap odpovědný. Věc chce důkladně prošetřit také afghánská vláda.

Vysoce postavený představitel americké armády sdělil deníku The New York Times, že o leteckou podporu požádaly americké a afghánské jednotky, které se v oblasti kolem nemocnice dostaly pod těžkou palbu. Odchod Lékařů bez hranic bude mít vážné následky pro celý severní Afghánistán, organizace totiž provozovala jedinou jednotku intenzivní péče v regionu, kde je potřeba zejména proto, že se tam poslední léta odehrávají těžké boje mezi vládními jednotkami a bojovníky hnutí Tálibán. Jen loni bylo v nemocnici ošetřeno dvaadvacet tisíc lidí a provedeno bezmála šest tisíc chirurgických zákroků.

NYT upozorňují, že tato tragédie je Afghánci v Kunduzu i v Kábulu přijímána jinak než podobné vojenské omyly z minulosti. Lidé prý důvěřují zprávám afghánské vlády, podle níž byl útok do jisté míry ospravedlnitelný tím, že bojovníci Tálibánu na Američany útočili právě z nemocnice. Lékaři bez hranic ale toto vysvětlení ostře odmítli jako „nechutné“ s tím, že přítomností několika vojáků Tálibánu nelze omluvit nálet na zdravotnické zařízení s bezmála dvěma stovkami pacientů a zdravotníků.

Občas se věnujeme starším zprávám, které mohou zajímavě nasvítit aktuální události. Před časem to byla informace o studii, podle níž ke konfliktu v Sýrii zásadně přispělo dlouhé sucho vyvolané globálními změnami klimatu. Tentokrát by autorka ráda upozornila analýzu dopadů migrace na dánský pracovní trh, která do značné míry vyvrací obavy s příchodem cizinců obvykle spojené.

Akademici z Kodaňské univerzity ve spolupráci s kolegy z Kalifornie zkoumali v roce 2013 obří balík dat o vývoji pracovního trhu v letech 1994 až 2008, během nichž se počet migrantů v Dánsku dvojnásobil - a zjistili, že na zaměstnanost ani výši platů „původních“ obyvatel neměli imigranti negativní vliv. Dokonce naopak, imigranti Dány „posunuli“ od hůře placených prací k těm náročnějším, tedy lépe placeným.

Sami autoři studie mimochodem na počátku předpokládali, že migrace bude mít negativní dopad. „Předpokládali jsme, že najdeme důkazy o tom, že méně vzdělaní Dánové museli o místa soupeřit s imigranty, a tím pádem rostla nezaměstnanost a klesaly platy,“ říká spoluautorka studie Mette Foged z Kodaňské univerzity. "Ale čísla ukazují přesný opak.“ Vliv to mělo zejména mladé lidi, které fakt, že imigranti zaplnili hůře placená místa, donutil k přesunu na kvalifikovanější pozice.

Z Ameriky přichází zpráva, po níž je možné se legitimně ptát, zda je vlastně vůbec možné provozovat etický byznys s oblečením. Firma American Apparel, která symbolizuje alternativu k přetrvávajícímu systému textilního průmyslu, právě požádala o ochranu před věřiteli. Na rozdíl od většiny oděvních řetězců, společnost nevyráběla v levných asijských továrnách, ale zásadně ve Spojených státech, dělníkům platila nadprůměrné platy, a navíc k tomu o ně pečovala velmi sympatickým způsobem – zaměstnancům mexického původů třeba platila jazykové kurzy či telefonní hovory domů.

Pověst etického zaměstnavatele a výrobce ovšem dlouhodobě podrývalo chování zakladatele firmy Dova Charneyho, který byl nakonec loni po sérii sexuálních skandálů z čela vlastní společnosti vyhozen (opakovaně kupříkladu masturboval před zaměstnankyněmi či novinářkou, která o něm psala profil).

Krize ve vedení společnosti šla ruku v ruce s klesajícími prodeji, jež způsobila oslabující ochota zákazníků platit za etické oblečení výrazně vyšší ceny než v levných řetězcích. Dluh společnosti se vyšplhal na 300 milionů dolarů, část z nich jí nyní věřitelé odpustili. Zisk firma naposled vykázala v roce 2009.

A také další zpráva se týká nakupování.Firma Amazon oznámila, že se dohodla se skupinou výrobců domácích spotřebičů (Samsung či General Electric, již dříve třeba Whirpool) na tom, že budou na svoje výrobky automaticky instalovat technologii Amazonu, která bude sama objednávat zboží nejrůznějšího druhu nutné pro ten který spotřebič.

Tzv. Dash Replenishment Service je nástupcem zařízení, které Amazon představil letos zkraje roku – šlo o předmět velikostí i tvarem podobný třeba obalu na kontaktní čočky. Nejdůležitějším komponentem bylo tlačítko, jehož stlačením si uživatel u Amazonu objednal příslušný produkt - prací prášek pro pračku, tablety do myčky, papír či barvu do tiskárny.

Teď jde Amazon ještě dál: tlačítko ani lidský zásah v novém systému není třeba. Pračka pozná, že jí dochází prášek a sama si nové balení - samozřejmě u Amazonu objedná. Právě takovou novou „chytrou“ pračku se sušičkou představí příští týden zmiňovaná General Electric. Pračka bude „smart“ i jinak, bude ji možné kupříkladu ovládat pomocí aplikace na telefonu, čili na dálku. A nové produkty tohoto typu chystají i další výrobci.  Možnosti se zdají takřka neomezené. Například speciální dávkovač krmiva pro psy zjistí postupně optimální porci, a navíc si zavolá o doplnění, když granule začnou docházet.

Amazon ohlašuje budoucnost, v níž se domácí spotřebiče a další zařízení „postarají samy o sebe“ -  jak říká Daniel Rausch, který má u firmy technologie Dash pod palcem. Tento trend samozřejmě otevírá řadu zajímavých otázek. Hrozící naprostý obchodní monopol Amazonu je jedna z nich. Jak ale tato novinka rozšiřující tzv. „internet of things“ - tedy komunikujících předmětů napojených na síť - změní reklamu a marketing či chování výrobců takových produktů? A co případná bezpečnostní rizika plynoucí z faktu, že bez nadsázky celá domácnost bude napojena na internet?

Video:  Největší ekologický problém, o němž lidé nevědí.

Kulturní tip: Charleyova teta. ČT art 5.10.2015 20:20. Záznam divadelní inscenace, v níž exceloval minulý týden zesnulý Lubomír Lipský.