Francie změnila vládu. Boj o prezidentské křeslo se naplno rozbíhá

Změna vlády nepostihla jen Itálii, kde po pohraném referendu o ústavní reformě končí premiér Matteo Renzi. Novým kabinetem ode úterka žije také Francie. Premiér Manuel Valls v pondělí večer ohlásil svoji kandidaturu na prezidenta za socialisty a křeslo šéfa levicové vlády pod dosluhujícím šéfem státu Hollandem tak zůstalo volné.

V úterý ráno ho obsadil Bernard Cazeneuve, dosavadní ministr vnitra, když ho Hollande pověřil sestavením svojí – pravděpodobně poslední – vlády před jarními prezidentskými volbami. Francouzská politika se tím dostala do situace, která bude bezpochyby vzrušovat politology a sociální vědce, ale zaujetí na straně voličů už tak jisté není. V nadcházejícím souboji o hlavu státu totiž proti sobě bude stát, řečeno s mírnou nadsázkou, pravice proti pravici snažící se porazit pravici - a správu země mezitím bude jistit pravice. Vysvětlíme.

Primárky u Republikánů přesvědčivě vyhrál konzervativec François Fillon a jeho účast v boji o prezidentský úřad je jistá. Manuel Valls je sice členem Socialistické strany, ale v jejím rámci patří k pravicovému křídlu – anglosaský tisk o něm někdy mluví jako o francouzském Blairovi.

Právě Valls řadu měsíců přes odpor veřejnosti a své vlastní strany tlačil na přijetí novely zákoníku práce, která zjednodušuje propouštění zaměstnanců, a když přišel i o většinu v parlamentu, neváhal k prosazení normy použít speciální dekret, kterým sněm obešel. Získal si za to obdiv reformátorských ekonomů, jádro socialistů jej však považuje za zrádce. Přesto má Valls vysoké šance získat socialistickou nominaci na prezidenta – jeho rivalové jsou v očích stranické základny (ještě) zoufalejší či nepřijatelnější.

Jak ovšem potvrdilo několik volebních průzkumů v řadě za sebou, Manuel Valls se zřejmě nedostane do druhého kola prezidentských voleb. Tam se očekává souboj Fillona a šéfky francouzské krajní pravice Marine Le Pen. Zatímco rozptyl mezi Fillonem a Vallsem je zatím značný, rozdíl mezi Fillonem a předsedkyní Národní fronty v prvním kole voleb se pohybuje okolo hranice statistické chyby – mezi třemi a pěti procenty. Mimo jiné proto se očekává, že umírněná a odpovědná levice, kam francouzští socialisté patří, bude ve druhém kole aktivně hlasovat pro Fillona, aby byl odstup od Marine Le Pen výrazný.

Nový premiér Bernard Cazeneuve dovede tuto vládu k volbám - a jakkoli je také členem Socialistické strany, podobně jako Valls patří k její pravici, nebo pravému středu. Cazeneuve dlouhodobě hájí výjimečný stav, který byl ve Francii vyhlášen po pařížských atentátech ze 13. listopadu 2015; a kdyby bylo jen na něm, nechal by vyzbrojit francouzskou městskou policii a zvýšil jí pravomoce na úkor občanských svobod, což je tradiční pravicová agenda. Také proto jeho nominace nevyvolala mezi Republikány zásadní kritiku.

Může se proto stát, že v reakci na přemíru pravice mezi levicí frustrovaní voliči hodí svůj hlas hromadně nějakému radikálnějšímu zástupci, nalevo například revolucionáři Jeanu-Lucu Mélenchonovi, svým naladěním i věkem podobnému Berniemu Sandersovi ve Spojených státech. Mélénchon si v průzkumech nevede špatně, lépe než Valls, a pokud by Marine Le Pen těsně předběhla v prvním kole Fillona, což není úplně vyloučené, o post francouzské hlavy státu by se utkaly dva extrémy. Ufff.