Už dlouho se ví, že způsob, jakým lidé interpretují předkládaná fakta, není dokonale objektivní, ale závisí na jejich názorovém přesvědčení. Dánští výzkumníci se nyní zaměřili na politiky – a podle výsledku s nimi nepohne ani velké množství důkazů, pokud jdou proti jejich smýšlení.
O studii uveřejněné v British Journal of Political Science referuje server Quartz. Cílem bylo zodpovědět dvě otázky: Jestli politik změní svá rozhodnutí, když dostane informace, jež jsou v rozporu s jeho přesvědčením - a pak jestli snáze změní stanovisko s větším počtem důkazů.
Výzkumník Julian Christensen z Aarhus University v Dánsku zapojil do série experimentů 954 lokálních politiků. Jako ústřední námět zvolil se svým týmem polarizující téma: jako roli by měly hrát soukromé subjekty ve veřejných službách. Zatímco jedni zastávají názor, že nejlepším dodavatelem veřejných služeb je stát, druzí věří ve větší efektivnost soukromých firem.
Všechny účastníky výzkumníci rozdělili do náhodných skupin. V průběhu studie jim dávali data, na jejichž základě měli ohodnotit veřejnou nebo soukromou službu ve třech konkrétních příkladech. Jako první dostali průzkumy spokojenosti rodičů s určitou školou. V jedné skupině rodiče vyjadřovali větší spokojenost se soukromou institucí, zatímco v druhé s veřejnou. Existovala i „placebo“ skupina, která měla školu zhodnotit podle feedbacku rodičů, ale nevěděla, zda je veřejná či soukromá. Podobně výzkum probíhal s dvěma dalšími příklady – údržbou silnic a fungováním rehabilitačního centra.
Podle Christensena se daly poskytnuté informace interpretovat dost jednoznačně. Považuje ale za důležité poznamenat, že byly vymyšlené, což účastníci experimentů věděli – a to mohlo poznamenat jejich rozhodování. Studie každopádně dopadla - jak říká - „překvapivě a docela depresivně“. Z těch, kteří měli k dispozici data, jež byla v rozporu s jejich názorovým přesvědčením, vyhodnotilo informace správně jen mezi 38 a 61 procenty účastníků. Tedy například lidí, kteří z podstaty věci fandili veřejnému zařízení, ale fakta ukazovala, že soukromá instituce má lepší výsledky - přesto převažující část ohodnotila veřejné školství jako lepší. Naopak tam, kde data korespondovala s přesvědčením politiků, vyhodnotilo instituce nebo služby správně, tedy v souladu s předloženými daty, mezi 84 až 98 procenty zkoumaných.
Výzkumníci navíc zjistili, že čím více důkazů politik v prvním případě dostal, tím víc přitom trval na původním názoru. „Pravicové nebo levicové smýšlení zde nehrálo žádnou roli, ale ti s extrémními názory odolávali víc, protože je pro ně důležitější bránit svá stanoviska,“ podotýká Christensen.
Přestože studie se soustředila na politiky, výzkumník říká, že podobné experimenty probíhaly také s „obyčejnými“ občany. A dodává, že výsledky dopadly v podstatě stejně – což se dá podle přesvědčení čtenáře vykládat pozitivně i negativně.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
