Evropská komise zkoumá škodlivost tetování

Dvanáct procent obyvatel Evropské unie má na těle nějaké tetování, je to rozšiřující se móda. Před patnácti lety to byl jen každý dvacátý. Z čeho ale tyhle obrázky, vytvořené pigmentem vstříknutým pod kůži, přesně jsou? A je to bezpečné? Jak píše server Politico, takovou otázku si položila Evropská komise, nechala si připravit obsáhlou zprávu, a na cestě je nové nařízení. Ale jak se také říká - je to celé složitější.

Pigmenty, používané tatéry, jsou zvláštní šedá zóna. Neexistuje žádný jejich specializovaný výrobce. Vyvíjejí je chemičky, které je ovšem prodávají jako něco jiného - třeba jako barvy na textilie, auta či plasty. Což zní děsivě. Bavíme se o injekci hluboko pod kůži, což je podle zdravotníků jeden z nejhorších způsobů, jak se škodlivým látkám vystavit. Navíc víme, že některé složky tatérských barev jsou prokazatelně karcinogenní. Také víme, že částice pigmentů putují po tetování tělem, a usazují se třeba v játrech.

Ale ač potenciálně karcinogenní, není zdaleka zřejmé, zda skutečně reálně škodlivé. Žádný takový výzkum nemáme k dispozici. Spojitost mezi rakovinným bujením a tetováním je nejasná, a je otázka, zda by se ji někdy podařilo prokázat, faktorů je příliš mnoho na to, abychom z nich vydestilovali kotvičku na pravém předloktí. Obava je tedy zatím hlavně teoretická.

A je tedy otázka, zda by celoevropská regulace něco zmohla. Nepřekvapí, že návrh opatření, o níž se Komise chce opřít, je ohromný. Má pět set stran a dotýká se čtyř tisíc chemických látek. Bylo by tedy nemožné užívat většinu dnes oblíbených barviv. Vyvinul by někdo nějaké speciální? Asi ano. Jak by potom ale bylo tetování drahé? Dnes běžné pigmenty by samozřejmě stále bylo možné kupovat a s tlakem ze strany zákazníků také není možné počítat. O složení barev se jich zajímá zlomek, a jde hlavně o možné vyrážky nebo o to, zda jsou barvy veganské. Nad smysluplností bohulibého a teoreticky logického zákona tedy visí otazník.