Tak tedy na elektřinu. Zemí, které tvrdí, že v dohledné perspektivě zakážou prodej automobilů se spalovacím motorem, přibývá. Norsko a Nizozemí míří na rok 2025, což je tedy opravdu za chvíli. Indie totéž chystá o pět let později, v roce 2030 - tady je ovšem podstatný rozdíl ve velikosti trhu, Indie je obr. Francie a Británie hodlají prodej aut na benzin či naftu zarazit v roce 2040. Británie záměr oznámila právě minulý týden a důvodem je čistota ovzduší - podle tamních vládních údajů přijde nedýchatelný vzduch ročně na 2,7 miliardy liber, jež se projeví ve snížené produktivitě práce.
Češi jsou přirozenými skeptiky a jistá skepse tady na místě jistě je. Mezi vyhlášením záměru a skutečným zavedením zákazu je velký rozdíl, elektrická auta a hybridy do zásuvky ostatně v tuto chvíli představují jedno procento světového trhu. Trend je ovšem zjevný. Na jedné straně se hroutí cena potřebných technologií, baterie jsou dnes například o 80 procent levnější než před pouhými pěti lety. Do hry vstupují obrovské trhy právě v Indii a Číně, které se netrpí západním sentimentem a brblání tradičně naladěných Čechů je jim celkem ukradené.
A třeba motivace Číny nespočívá v idealistickém třeštění, ale v prostém faktu, že její populace prudce bohatne, přesouvá se do měst, nakupuje obrovské množství automobilů - a kromě toho, že se ve znečištěném vzduchu dusí, zásadně zvyšuje geopolitickou závislost Číny na dovozech ropy (a na “rozmarech” amerického válečného loďstva, které má pod kontrolou námořní trasy, po nichž se ropa přepravuje, jak vysvětluje v tomto pěkném komentáři deník The Wall Street Journal). Elektřiny si Číňané naopak umí vyrobit dost. A jelikož je čínský trh v tuto chvíli nejdůležitějším automobilovým odbytištěm, dá se čekat, že kam půjde Čína, tam půjde automobilový svět.
A pokud k tomu dojde, bude to bolet. Deník Financial Times varuje, že těmto systémovým změnám na automobilovém trhu zatím nikdo nevěnuje patřičnou pozornost, a přišel s docela temným textem o tom, co bude případná “elektrifikace” automobilového průmyslu znamenat pro zhruba 20 milionů pracovních míst, jež toto odvětví vytváří v Evropě a Spojených státech. Nástup robotů na výrobní linky je prý proti tomu příjemný piknik. “Zvenku to vypadá jako normální auto, pod kapotou je to ve skutečnosti spíše počítač na kolech,” píší Britové. Popisují, jak analytici společnosti UBS rozebrali již vyráběný elektrický Chevrolet Bolt, a zjistili, že jeho výroba je ve skutečnosti o 4 600 dolarů (více než 100 000Kč) levnější, než předpokládali, a že celé auto obsahuje pouze 24 pohyblivých součástí - na rozdíl 149 v běžném Volkswagenu Golf.
Elektrická auta jsou zkrátka z hlediska hrdého strojaře legračně jednoduchá vozítka (samozřejmě relativně), hlavní tajemství je v chemii/bateriích a všechny sofistikované motorárny jsou najednou k ničemu. O práci přijdou lidé ve výrobě, ale také v servisech a na pumpách, protože i údržba elektrických aut je prý výrazně jednodušší.
“Když mluvíte s lidmi, kteří o celé věci vážně přemýšlejí, slyšíte alarmující čísla. Jeden z analytiků mi letos vyprávěl, že se starší automobilky elektrickým autům původně bránily proto, že chápaly, jaké dopady budou mít na zástupy jejich zaměstnanců. V Německu může být ohroženo 420 000 pracovních míst, pokud země skutečně zavede zákaz prodeje aut se spalovacími motory k roku 2030, o kterém uvažuje,” píše reportér.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
