Alexej a Zakir o své práci hovoří tichým nenápadným hlasem, jako by se jednalo o něco obyčejného. Jejich práce je však všechno možné, jenom ne samozřejmá: dva ruští mladíci bojují proti novodobým otrokářům. Britský deník Guardian dvojici neohrožených Rusů doprovázel na jednom z jejich výjezdů a natočil o tom působivé video.
Jak říká hlavní hrdina krátkého filmu Alexej, cesta do novodobého otroctví v Rusku začíná zpravidla v hlavním městě. Na moskevských nádražích se potulují lidé, kteří se ocitli ve velmi svízelné situaci – buďto jsou bez domova nebo bez práce, někdy obojí. Na těchto místech se vyskytují také verbíři, kteří zde loví levnou pracovní sílu. A jejich obětí se často stávají právě tito velmi zranitelní lidé bez rodiny a přátel.
Verbíři jim nabídnou práci, byt a stravu kdesi v odlehlých částech Ruska. Když je dopraví na místo, odeberou jim pas a přidělí práci s tím, že odměnu dostanou až za několik měsíců. Když ovšem přijde den výplaty, dělníci se dozvědí, že peníze šly na pokrytí jejich bydlení a jídla. A když chtějí z místa odejít, jejich zaměstnavatel jim odmítá vrátit doklady a vyhrožuje policií.
Reportér Guardianu doprovází Alexeje a Zakira na terénním výjezdu do jihoruského Dagestánu. Kdesi v těchto končinách se má nacházet továrna na cihly, kde pracuje také muž jménem Dmitrij. Ten je požádal o pomoc, protože odsud chce odejít, ale šéf ho nechce pustit. Po dlouhém hledání pracovníci Alternativy dojíždějí na místo. Cihlárna se nachází na pusté suché planině.
Desítky mužů tu pracují v primitivních podmínkách, vyrábějí cihly z hlíny a betonu, přespávají v plechových barabiznách. Více než továrnu místo připomíná pracovní tábor. Dmitrij je připraven odejít a šéf tábora mu v tom nebrání, dokonce mu vrací pas, omítá však vydat výplatu. Až když Alexej a Zakir pohrozí přivoláním policie, zaplatí - a Dmitrij nasedá do auta zpět do Moskvy. Tahle záchranná mise proběhla hladce.
Druhá akce přivádí Alexeje a Zakira na ovčí farmu uprostřed dagestánských polí, kde proti své vůli pracuje Nikolaj se svojí ženou Světlanou, která se stará o malé dítě. Nikolaj požádal pracovníky Alternativy o záchranu prostřednictvím svého bratrance. V době příjezdu zachránců z neziskovky je majitel farmy zrovna mimo dům, Světlana a Nikolaj si tedy balí nutné věci a chystají se k odjezdu. Ve chvíli, kdy se už už chystají odjet, se však na scéně objeví majitelé farmy a odjezdu svých robotníků se snaží zabránit.
Dva farmáři se začnou svého zaměstnance Nikolaje ptát, co to má znamenat. Nikolaj jim řekne, že chce odejít, muži mu v tom ale brání. Alexej z Alternativy se manželů zastává, majitel farmy ho odhání a fackuje. Když už dvojice novodobých otroků sedí v autě, farmáři je násilím vytáhnou ven. Alexej odjíždí, později se ale na farmu vrací s policií.
Teprve v té chvíli farmáři nechávají Nikolaje a Světlanu odejít. I druhá záchranná mise tedy nakonec skončila úspěšně. Alexej a Zakir takto každoročně zachrání třicet až čtyřicet lidí. V novodobém otroctví ale v Rusku podle nich pracují tisíce lidí a každý rok jich přibydou další stovky. Guardian naznačuje, že někteří lidé jsou podle svých slov i unášeni - a že někdy mohou mít zájem na jejich práci i korumpovaní policisté.
„Otroctví v Dagestánu každopádně existuje, protože za ně nikdo nedostane trest. Pro farmáře a majitele továren je to sociálně přijatelný způsob, jak získat levné dělníky, kterým stačí zaplatit stravu a bydlení,“ vysvětluje Alexej. A spolu se Zakirem se vydávají na další záchrannou misi – tentokrát do Stavropolu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
