Evropští lídři dohodu o migraci vítají, humanitární organizace protestují

Společná večeře se protáhla až do pěti do rána. Co se zdá jako horor pro každého, kdo vstává do práce a neodváží se naznačit svým hostům, že je čas jít spát, je popis velkého summitu evropských lídrů. Jeho první den skončil po více než osmi hodinách vyjednávání v pátečních brzkých ranních hodinách. Na stole bylo přitom jediné téma: migrace. Nakonec vznikla i společná dohoda. Ne všichni ji však vítají s úsměvem na rtech.

Hlavním přínosem dohody má být souhlas ke zřizování uzavřených evropských azylových center. Ta by měla vzniknout v členských státech na principu dobrovolnosti a měla by přijímat všechny migranty, kteří vkročí na území EU. Po rychlém azylovém řízení je pak centra mají rozdělovat na ekonomické migranty a uprchlíky. Ti první, kterých je prý valná většina, by měli být vráceni do země původu. Uprchlíci, kteří mají na azyl skutečně právo, by naopak byli přijati a rozděleni mezi země EU – opět na dobrovolné bázi.

Jak zdůrazňuje premiér Andrej Babiš, dohoda také obsahuje zmínku, že by se mělo usilovat o vznik podobných platforem přímo v „třetích zemích“. Vágní dohoda má tímto souslovím na mysli vznik center pro vyhodnocování migrantů na území severoafrických zemí, odkud migranti většinou vyplouvají.

To Babiš označuje za velké vítězství Visegrádské čtyřky: „Jako V4 jsme se radili separátně a nakonec jsme prosadili, co jsme chtěli. Podle mě je to pro nás velký úspěch,“ řekl pro ČT. Problémem ovšem zůstává, že žádná ze zemí, kterých by se to mělo týkat, s tím prozatím nesouhlasila - a některé podle Guardianu dokonce přímo vyloučily, že by něco takového bylo na jejich území možné. Vznik těchto center tak zůstává velkým otazníkem.

Můj hlavní úspěch v evropské diplomacii od prvního summitu 14.12. do dnešního rána. Nebudou kvóty. Nikdo nám nebude vnucovat migranty. Relokace dobrovolné, nikdo nás nebude žalovat za to, že ilegální migranty nechceme. Uprchlické tábory mimo Evropu. Boj proti proti pašerákům.— Andrej Babiš (@AndrejBabis)

Pro premiéra Babiše je však nejdůležitějším výsledkem summitu to, že dohoda definitivně ruší evropské kvóty. Relokace uprchlíků, kteří projdou azylovým řízením, bude dobrovolná. Nicméně je důležité dodat, že vrchol migrační krize už je dávno za námi. Skutečných uprchlíků je dnes už jen minimum. Jak uvádí i sama dohoda, suma migrantů a uprchlíků přicházejících do Evropy se od roku 2015 snížila o 95 procent. Počty uprchlíků, které Evropa ve výsledku přijme, se tak budou pohybovat ročně v řádu tisíců. Státům, jež v minulosti přijaly pouze desítky uprchlíků, se to číslo může zdát stále vysoké, ale pro země jako Francie, Itálie, Řecko či Německo je minimální. Tyto státy se v letech 2015 a 2016 musely vyrovnat s příchodem několikanásobně větších počtů. Relokace na dobrovolné bázi, které se Česko nezúčastní, by tak měla být dostatečná.

Nejen Babiš, ale také velká část dalších evropských lídrů je s výsledkem jednání spokojená. Emmanuel Macron zmínil, že je rád, že se podařilo najít evropské řešení. Angela Merkel, kterou čeká těžké vyjednávání na domácí půdě, pragmaticky dodala, že názory pořád zůstávají dosti rozdílné - a Evropu čeká ještě spoustu práce. Italský premiér Giuseppe Conte komentoval dohodu následujícím vyjádřením: „Jsme spokojení. Bylo to dlouhé vyjednávání, ale odedneška už Itálie není sama.“

Accord trouvé sur les migrations : une approche européenne confirmée, un agenda complet acté (action extérieure, protection des frontières, responsabilité et solidarité européennes), les propositions françaises adoptées. #EUCOpic.twitter.com/M5AxpChJJS— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron)

Pozitivní náladu evropských politiků však nesdílejí humanitárních organizace. Například Lékaři bez hranic (MSF) hned v pátek ráno zveřejnili tiskové prohlášení, ve kterém upozorňují, že finanční pomoc libyjské pobřežní hlídce – jež byla schválena a navýšena nově vzniklou dohodou – odsuzuje bezbranné lidi k uvěznění v Libyi. Tam přitom panují nelidské podmínky plné násilí a zneužívání: „Státy EU se zříkají své odpovědnosti zachraňovat životy a úmyslně odsuzují zranitelné lidi k uvěznění v Libyi nebo k smrti na moři,“ říká Karline Kleijer, vedoucí mimořádných událostí. „MSF vyzývá Evropské státy, aby projevily základní slušnost a uvědomily si, že se tu bavíme o lidských životech a lidském utrpení. Mohly by začít tím, že by se zavázaly podporovat záchranu lidí na moři a usnadnily jejich vylodění v bezpečných místech. A to neznamená v Libyi.“

Kleijer dále zdůrazňuje, že „záchrana lidí na moři není zločin“. Reaguje tím na závěry summitu, který se rozhodl činnost humanitárních organizací regulovat. Český premiér Andrej Babiš přitom tento postup chválil: „(Na summitu) zněla velká kritika neziskových organizací, které mají prázdné lodě a de facto dělají marketing a pašeráci dodávají migranty, kteří za to (transport do Evropy) zaplatili. To je samozřejmě nepřijatelné.“ Dodal, že jejich činnost „je podivná“. 

Reinforcing #Europe's borders to trap people inside #Libya is not a solution. It only pushes the suffering offshore. #MSF urges the #EUCO to show some basic decency & remember that we are talking about human lives & human suffering.https://t.co/oRmdtMUuJQ— MSF Sea (@MSF_Sea)

Jak se shodují první reakce, je dohoda velkým kompromisem i velkým úspěchem. Nejdůležitější tak je, že vůbec nějaká dohoda vznikla; ukázalo se, že lídři Evropy jsou přece jen schopni se alespoň na něčem shodnout. To je samo o sobě velký krok kupředu. Na stole nicméně zůstává  otázka, zdali bude dohoda dost schůdná pro Angelu Merkel. Kancléřku po návratu ze summitu čeká další vyjednávání s koaliční CSU, která hrozí uzavřením německých hranic.

Ať tak či tak, pro Česko zůstává důležité, že jednání i jeho výsledek jednoznačně ukázaly, že pokud chceme, náš hlas v Evropě může být slyšet. Summit pokračuje i v pátek, kdy je na stole téma reformy eurozóny.