Čínskému režimu vadí různé skupiny aktivních obyvatel s názorem - asi tedy nikoho nepřekvapí, že mu vadí i lidé, kteří v zemi otevírají otázky postavení žen (a kteří nakonec tak trochu vadí víceméně všude). Americký magazín Wired popisuje překážky, které režim klade do cesty čínským feministům a feministkám, a hravé strategie, jimiž na to reagují.
Část souboje se odehrává ve virtuálním prostoru. Letos v březnu, těsně po Mezinárodním dnu žen, byl na čínské obdobě Twitteru Sina Weibo smazán účet nazvaný Feministické hlasy, kde stejnojmenná skupina šířila mezi 118 tisíc sledujících informace o ženských tématech. Účet byl skupině zablokován i na další tamní sociální síti, WeChatu. Oficiálně tento krok obě sítě zdůvodnily porušováním pravidel a nebyl to první pokus – už loni Weibo účet na měsíc zablokovalo, prý kvůli tomu, že skupina sdílela „nevhodný obsah“ (o co přesně šlo, Wired nezmiňuje).
Tentokrát čínská vláda a sociální sítě, které operují pod jejím dohledem, přitvrdily - protože hnutí nabírá na síle, zejména ve velkých městech a na univerzitních kampusech. Tak to alespoň chápou přední čínské feministky, třeba zakladatelka Feministických hlasů Lu Pin, která žije ve Spojených státech, nebo autorka knihy Betraying Big Brother: The Feminist Awakening in China, novinářka Leta Hong Fincher. „Jeden z důvodů, proč čínská vláda chápe tuto skupinu jako hrozbu, je masový potenciál celého hnutí,“ říká Leta Hong Fincher.
Aktivistky a aktivisté si nicméně s nástrahami cenzury umějí poradit. Weibo kupříkladu zablokovalo také hashtag #MeToo poté, co i na čínských sítích začaly tisíce lidí (a žen zejména) sdílet vlastní zážitky se sexuálním násilím a obtěžováním. Ihned nicméně vznikl náhradní hashtag #RiceBunny (tedy „rýžový králíček“, o němž je řeč v titulku), někdy doprovozený emoji znázorňujícími misku rýže a králičí hlavu. Neskrývá se za tím nijak rafinovaná symbolika, ale prostý fakt, že tato slova se v čínštině vyslovují „mi tu“.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
