Chcete být šťastnější? Položte si každé ráno tuto otázku spolu s Einsteinem

Chcete být šťastnější? Na serveru inc.com se ve svém čerstvém vydání věnovali věci, kterou Albert Einstein nazval „nejdůležitějším rozhodnutím v životě“.

Testovací otázka: co vám nejdřív vytane na mysli, když ráno otevřete oči? Začnete automaticky myslet na všechnu tu úmornou práci a starosti, které na vás čekají za dveřmi ložnice? Nebo vám vyskočí něco příjemného, radost, že jste naživu a můžete dýchat, že máte možnost udělat něco zajímavého, něco zažít, setkat se s někým blízkým? Nebo prostě jen tak klidně spočinete ve vědomí, že i když by všechno samozřejmě mohlo být lepší, tak si se životem vedete docela dobře?

Chris Winfield k tomu na inc.com cituje teorii už zmíněného Alberta Einsteina: „Nejdůležitějším rozhodnutím v životě je to, jestli se rozhodneme věřit, že žijeme v dobrém, anebo nepřátelském vesmíru.“ Výběr je na každém a dělá se každý den. A podle toho, jaký pohled si člověk zvolí, spoluurčuje zároveň, jak jeho svět bude ten den vypadat. Pozitivní myšlení má totiž výhodu, že umožňuje větší vhled a porozumění nečekaným událostem.

Sevřela vás cestou do práce zácpa kvůli nehodě na dálnici? Ok, aspoň to nejste vy, kdo teď čeká na odtah nabouraného auta o dva kilometry dál a zpytuje svědomí nad rychlou jízdou, nebo něco ještě horšího. Čekáte ve frontě u kasy a všichni před vámi si zrovna teď ráno vzpomněli, že chtějí udělat velký nákup? Aspoň máte čas na promyšlení věcí, které vás čekají. Vědomé ranní rozhodnutí, že žijete v dobrém, přátelském světě, by vás mělo vybavit o trochu větší trpělivostí; dát vám schopnost přeložit si možné nepříjemnosti do výkladu, který je pro vás výhodný, a umožní brát je s větším klidem.

A nejde jen o ulomení hrotu nepříjemnostem. Uvěříte-li Einsteinově tezi a vyberete-li si pozitivní náhled, přinese vám den i více příjemností. Aspoň to tvrdí Susan Reynolds, spoluautorka knihy Trénujte svůj mozek ke štěstí, podle níž může být pocit radosti a štěstí „tak povznášející, že se na něj mozek čím dál víc orientuje a dokáže jej násobit“. Takže čím víc dobra pro sebe ve světě vidíte, tím víc ho dostáváte.

Pokud si v einsteinovském rozhodnutí zvolíte opačnou stranu, tedy svět jako místo nepřátelství, čeká vás totéž, jenom s opačnými znamínky: ve vašem dni je všechno většinou proti vám, věci nejdou, jak by měly jít, a potvrzují, že život je vlastně pěkně nepříjemná dřina. Vybrat si světlejší stránku má i zdravotní výhody. Snižuje to riziko depresí a úzkostí a dělá člověka odolnějšího vůči různým bacilům, které poletují kolem.

Patří k paradoxům života, že pro většinu z nás je všem snazší uvrtat se do negativity, že všechno je na nic, všechno jde špatně a stav světa kolem i úroveň lidí kolem to jasně potvrzuje. Problém je v tom, upozorňuje Winfield, že tenhle pohled nikomu nedovolí, aby byl šťasten. Negativní myšlení je spjato s nedostatkem schopnosti přemýšlet, vidět věci nově a reagovat na výzvy života emocionálně zdravým způsobem.

Proto každý, kdo to se sebou myslí dobře a chce se tudíž uvrhnout do pozitivního rauše, může začít třeba s následující praxí podle inc.com:

Takže kdo má zájem, může se zítra po probuzení sám sebe zeptat: „Kde to žiju? V mizerném, nebo dobrém světě?“ A každý si může zvolit.