Tuto smutnou událost lze pojmout i jako kontrolu vlastních předsudků. Dvacetiletý muž najel autem do lidí, devatenáct z nich zranil (pět vážně) a jednu ženu dokonce zabil, a existuje závažné podezření, že tak učinil z politických důvodů. O mladíkovi postupně zjišťujeme, že má vazby na extrémistickou organizaci hlásící se k nebezpečné ideologii a v minulosti projevoval nesnášenlivé názory. Pokud by tímto mladým mužem byl – řekněme – mladý Francouz alžírského původů a extrémistickou organizací některá z islamistických skupin, zprávy o něm by bezpochyby hovořily jako o teroristovi.
Na základě této logiky nakonec některá americká média Jamese Alexe Fieldse z Ohia teroristou nazývají – tento mladík bílé pleti v sobotu odpoledne najel autem do davu lidí protestujících proti shromáždění extrémní pravice ve městě Charlottesville v americké Virginii. Žena, kterou útok stál život, byla dvaatřicetiletá levicová aktivistka Heather Heyer. Rychle se objevily fotografie, na nichž Fields jen několik hodin před útokem pózuje v „uniformě“ (khaki kalhotách a bílé košili) neonacistické organizace Vanguard America (VA) a v ruce drží černý štít se znakem tohoto spolku.
Vanguard je jednou z řady skupin, které se zúčastnily největšího srazu amerických extrémně pravicových sil za poslední roky, během něhož s hákovými kříži a pochodněmi protestovaly proti plánovanému odstranění sochy konfederačního generála Leea. Tedy události, kterou deník The Washington Post nazval „jedním z nejodpornějších dní v poslední době“. VA požaduje omezení vlivu „mezinárodních Židů“, obnovení striktně patriarchálních rodin a proměnu USA v etnicky jednotný – tedy pouze bílý – stát. Stejně jako islamisté se i neonacisté soustřední při rekrutování nových členů na mladé muže a v poslední době cíleně míří na univerzitní studenty.
Organizace vydala prohlášení, v němž tvrdí, že Fields nepatřil mezi její členy (zároveň jeho čin nijak neodsoudila), novináři nicméně postupně skládají příběh, který se opět velmi podobá narativům kolem teroristů islamistických. Je v něm zlomená matka, která podle svých slov netušila, jaké má její syn názory, protože měl „černošského kamaráda“. Ale také učitelé, kteří si jich naopak všimli. Fieldsovu učiteli dějepisu ze střední školy Dereku Weimerovi kupříkladu utkvěla v hlavě mladíkova fascinace nacismem, obdiv k Adolfu Hitlerovi a přesvědčení o nadřazenosti bílé rasy. Weimer říká, že se pokusil se svým studentem debatovat za použití historických faktů a výzkumu, ale marně. „Selhal jsem,“ říká Weimer. „Měli bychom se z této situace každopádně poučit, protože má ničivé dopady na naši zemi.“
K jindy poklidnému univerzitnímu městu Charlottesville se o víkendu upřely zraky celé Ameriky. Již v noci na sobotu, předtím, než zaútočil Fields, zde vypukly krvavé potyčky mezi stoupenci krajní pravice a jejich odpůrci. Guvernér Virginie kvůli nepokojům vyhlásil mimořádný stav a povolal Národní gardu. Celkem už si nepokoje vyžádaly tři oběti a mnoho zraněných.
Pod ostrou palbou kritiky se ocitl po opatrné reakci na víkendové řádění neonacistů prezident Donald Trump. V reakci na Twitteru pouze napsal, že odsuzuje násilnosti, které měly původ na mnoha stranách. Až později v neděli vydal Bílý dům prohlášení, odsuzující „všechny formy násilí, bigotnosti a nenávisti, samozřejmě včetně supremacistů, Ku-klux-klanu, neonacistů a všech extremistických skupin“. Bývalý šéf Ku-klux-klanu mezitím Trumpa vyzval, aby si vzpomněl, čí hlasy ho dostaly do Bílého domu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
