Ten dům v michiganském městě Kalamazoo si Jack White koupil jen na základě několika fotografii. Víc nepotřeboval. Ostatně ani nemá v plánu v něm bydlet, chce ho jen zrekonstruovat. Zmíněnou budovu totiž postavil George Nelson, významná figura amerického modernismu, jehož specializací byl design nábytku.
Fascinace Nelsonem sahá u Jacka Whitea až do mladických let, kdy se živil jako čalouník. Pravidelně jezdíval Detroitem a hledal vyhozené kusy nábytku, které by mohl opravit a dál prodat - a Nelsonovy gauče nebo židle bývaly často jeho nejcennější trofeje.
Věnovat se restaurátorství je excentrický koníček i na rockovou hvězdu, jakou White je - ale v jeho případě se modernistický minimalismus úzce dotýká i jeho písňové tvorby. Což krásně popisuje Alec Wilkinson v profilu s názvem Jack White's Infinite Imagination pro The New Yorker.
Zpěváka a kytarista začínal v garážovém punk-bluesovém duu White Stripes, dnes se jedná spíše o všestranného hudebního impresária a majitele vydavatelství Third Man Records, který má slabost pro vše staromilské. Užívá si hudbu na vinylu a velmi mu to vychází. Jeho druhého sólového alba Lazaretto se v první týden po vydání prodalo 40 tisíc kusů vinylů, což je absolutně nejvíc od roku 1991, kdy se prodeje monitorují.
Úspornost je pro Jacka Whitea klíčová a dokládá ji na číslovce 3. Nejenže White Stripes byli spojení kytary, bicích a hlasů, ale také do své image nepouštěli žádnou jinou barvu než bílou, černou a červenou. Posedlost trojkou si přitom přinesl nikoli ze studia moderního umění, ale opět z čalounické dílny: „Tři je minimální počet spon, který musí čalouník použít, aby napnul látku. Tři stačí k tomu, aby se dalo říct, že je hotovo.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
