Bruselu se nelíbí závislost maďarské energetiky na Rusku

Maďarsko má kvůli čím dál většímu propojování energetiky s Ruskem další problém v Evropské unii. Poté, co loni EU nelibě nesla rozhodnutí Budapešti připojit se k čistě ruskému plynovodu South Stream, který nakonec sám ruský plynárenský monopol Gazprom odpískal, se nyní řeší velkorysá smlouva s Rosatomem na rozšíření jaderné elektrárny Paks.

Podle listu Financial Times schválení tohoto obchodu v objemu 12 miliard eur (336 miliard korun) Unie Maďarsku zablokovala. Důvodem má být především doprovodný kontrakt na exkluzivní dodávky jaderného paliva rovněž z Ruska. Každá členská země EU totiž má mít na smlouvu o jaderném palivu schválení agenturou Euratom, která ho však Maďarsku nevydala.

Podle zdrojů listu se nicméně řadě bruselských představitelů obecně nelíbí zvyšování závislosti maďarské energetiky na Rusku. Hlavně proto, že Moskva používá energetickou politiku k rozdělení Evropy a nahlodává tak jednotu EU ohledně ekonomických sankcí uvalených kvůli ruským akcím na východě Ukrajiny.

Rosatom však informace o blokaci jaderného obchodu s Maďarskem odmítl s tím, že dostavba atomové elektrárny má souhlas EU. Maďarská vláda nejprve spory s EU popřela, dnes je ale připustila. „Maďarská vláda jedná s Evropskou unií o dostavbě své jaderné elektrárny v Paksi a o zabezpečení dodávek jaderného paliva; dohoda o sporných záležitostech je na dobré cestě,“ prohlásil podle agentury MTI János Lázár, který řídí kancelář maďarského premiéra Viktora Orbána.

Ukrajina v pátek zahájí se svými věřiteli klíčová jednání o možnostech restrukturalizace státního dluhu. Podle ministryně financí Natalije Jaresko je země na pokraji bankrotu, a proto doufá, že jí jednání přinesou 15 miliard dolarů (385 miliard korun). Země v těchto dnech očekává také uvolnění první části pomoci ze čtyřletého úvěrového programu od Mezinárodního měnového fondu.

Podle týdeníku The Economist však ani veškerá pomoc nemusí zemi stačit. „Důvěra je slabá, inflace letí vzhůru, HDP se smrskává a v Donbasu navzdory příměří dál burácejí tanky,“ popisuje magazín. Nejhorší prognóza ukrajinské vlády letos počítá s propadem HDP o 12 procent a s inflací kolem 40 procent.

Země se také snaží stabilizovat klesající hřivnu, která se na černém trhu nakupuje a prodává o čtvrtinu levněji, než je oficiální kurz. Ukrajinci vytáhli z bank obrovskou sumu peněz a minulý měsíc se čtvrtá největší banka Delta dostala do insolvence.

Ukrajinský dluh je dnes na úrovni zhruba 100 procent HDP, přičemž státní rezervy v současné době vystačí zhruba na měsíc. Někteří věřitelé proto v rámci černých scénářů předpokládají, že ve hře by nakonec mohl být až 70procentní odpis investic. O možném odpisu dluhu ale zatím není žádná dohoda. Jedním z plánů, jak se masivním škrtům vyhnout, je například několikaleté zmrazení splátek. To by podle Reuters věřitelé mohli přijmout snáze než hrozící velké odpisy.

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že Ukrajině se vyjednáváním s věřiteli podaří získat 15,4 miliardy dolarů; jenom v tomto roce by úleva při splácení dluhu mohla činit 5,3 miliardy USD; v příštím dalších 3,4 miliardy USD. Otázkou je, zda se do řešení ukrajinského dluhu zapojí Rusko. Země drží ukrajinské dluhopisy v objemu tři miliardy USD.

MMF ve středu schválil pro Ukrajinu již dříve dohodnutý úvěrový program v objemu 17,5 miliardy dolarů (přes 450 miliard Kč). Celkem by pak Ukrajina měla během příštích čtyř let získat od mezinárodních věřitelů zahrnujících rovněž Evropskou unii kolem 40 miliard dolarů.

Významným přílivem peněz ještě letos by měla být také předpokládaná privatizace vybraných státních podniků, jejichž seznam a restrukturalizační plán by měl být připraven do konce dubna. Ukrajina má zhruba 3300 státních podniků, největším je energetický gigant Naftogaz.

Ekonomické potíže nemá jen sama Ukrajina, ale i její prezident Petro Porošenko a jeho cukrárenský kolos. Ztráta závodu Rošen v ruském Lipecku dosáhla za rok 2014 407,3 milionu rublů. V předchozím roce přitom firma vydělala 168 milionů rublů. V polovině srpna roku 2014 závod na dva týdny pozastavil práce kvůli naskladněnému přebytku zboží, po kterém nebyla poptávka, protože obchodníci odmítali s produkcí Roshen obchodovat. Závod pozastavil výrobu také v březnu roku 2014. Příčinou byla žaloba ruského holdingu „Sjednocení cukráři“ kvůli nezákonnému využívání sovětských cukrářských značek, například bonbonů.

Vzduch byl ve světě loni stejně čistý jako v předchozím roce. Skleníkové plyny poprvé po 40 letech nevrostly, aniž přitom došlo k nějaké světové ekonomické krizi. Boj proti emisím tak může být efektivnější, než se doposud zdálo, napsala ve své studii Mezinárodní energetická agentura. „Je to opravdu překvapení, něco takového jsme doposud nezaznamenali,“ řekl hlavní ekonom MEA Fatih Birol pro Financial Times.  

Za stagnací emisí loni stály hlavně změny v energetické spotřebě Číny, která je největším znečišťovatelem na světě. Čína totiž snížila spotřebu uhlí a spustila více vodních, větrných i slunečních elektráren. 

V posledních 40 letech se stalo pouze třikrát, že emise CO2 poklesly nebo stagnovaly. Po ropné krizi a americké recesi na začátku 80. let, v roce 1992 po kolapsu Sovětského svazu a v roce 2009 během celosvětové finanční krize. Loni přitom světová ekonomika vzrostla o 3 procenta, zatímco emise CO2 zůstaly na úrovni roku 2013 ve výši 32,3 miliardy tun.

Premiér Bohuslav Sobotka se na právě probíhajícím sjezdu ČSSD pustil do ministra financí a lídra hnutí ANO Andreje Babiše. Současné české zákony podle něj nepočítají s tím, že by někdo ve svojí osobě koncentroval takové riziko střetu zájmů jako místopředseda vlády, , majitel Agrofertu a mediálního domu Mafra v jednom.

ČSSD proto zvažuje zpřísnění zákona o střetu zájmů a i podporu návrhu TOP 09, aby se převedly státní podniky z ministerstva financí pod ministerstvo průmyslu. S tím ale nesouhlasí ANO a mohlo by to znamenat i velký rozkol v koalici.

Oddělení správy státních firem - jako je obchodník s palivy Čepro, kterému Babišův Agrofert dodává biopaliva v objemu přes miliardu korun ročně - je principiálně správné. Otázka zní, co by to v reálu znamenalo. Personální výměny v dozorčí radě Čepra, stejně tak jako v Meru už proběhly, přičemž posty obsadili lidé blízcí Babišovi. Informační tok by se tak asi stejně nezastavil. Druhá věc je, jak by ony firmy spravoval ministr průmyslu Jan Mládek. Zatím totiž o dění ve státních společnostech projevuje podstatě nulový zájem.

Video: Naomi Kleinová natáčí film podle své nové knihy This Changes Everything, která se věnuje hlavně ekologii, globálnímu oteplování a podílu, který na něm podle ní mají ropné firmy. Snímek má být hotov ke konci letošního roku. List The Guardian z něj už nyní nabízí ukázku, ve které Kleinová navštívila město Fort McMurray ve své rodné Kanadě a ukazuje, jaké škody zde napáchala těžba ropy.

Kulturní tip: Mučedník, HaDivadlo, Brno, 14. 3. Hra navýsost aktuální: německý dramatik Marius von Mayenburg sepsal dílo o vyhlášení svaté války všem nemravnostem, které se odchylují od náboženského učení zachyceného v knize knih. Tou ovšem ve hře není Korán, nýbrž Bible, kterou se rozhodne jeden z žáků střední školy chápat zcela doslovně i za cenu nastoupení mučednického osudu. „Nečtete Písmo a vymysleli jste si nějakého hipísáckého Boha, se kterým je vám fajn, který vám všechno odpustí, je tak nějak pro mír a hulí hašiš. Ale to jsou všechno hovadiny, protože Pán říká: Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.“ V režii Mariána Amslera hrají Zbyšek Humpolec, Sára Venclovská, Jan Lepšík či Jiří M. Valůšek.