Brusel si chce došlápnout na zámořské technologické giganty

O jídle se dá říct, že by ho ani pes nežral. Ovšem pokud jde o psí a kočičí žrádlo, jehož výroba má hodnotu devíti miliard korun, to je hned jiná. Podle Hospodářských novin tato suma poputuje do tuzemského výrobce zvířecích pochoutek Partner in Pet Food. Boj o koupi firmy vyhrála s nabídkou téměř devíti miliard světová investiční skupina Pamplona Capital Management. Potvrdil to Milan Krulich, ředitel fondu Advent International, který doposud výrobce krmiv vlastnil. 

“Konkrétní výnos nekomentujeme. Ale s investicí jsme spokojeni,” řekl Krulich. A není se co divit. Advent koupil Partner in Pet Food v roce 2011 za 188 milionů eur. Nyní, o čtyři roky později, ho prodává jinému fondu za 315 milionů eur.

Firma Partner in Pet Food vyrábí zejména privátní značky pro řetězce hypermarketů. Dvě ze svých osmi továren má v Česku. Obě přitom vytvářejí čtvrtinu z více než šestimiliardových tržeb skupiny. O firmu na dobré kočičí a psí žrádlo se zajímal i Agrofert ministra financí Andreje Babiše, se svou nabídkou ovšem neuspěl. Na jídle se prostě nešetří!

Podle agentury Reuters byl o financování obchodu mezi bankami velký zájem. Na trhu je přebytek levných peněz, což nejenže vyhání cenu akvizic nahoru, ale zároveň zvyšuje ochotu bank půjčovat výrazně vyšší sumy než v minulosti. Finanční domy v čele se Citi a UniCredit by na tuto transakci měly poskytnout úvěr okolo 220 milionů eur.

Americký prezident Barack Obama považuje ujednání s Íránem, na jehož základě má být do konce června uzavřena konečná dohoda, za historické (viz podrobný komentář na webu respekt.cz). Má totiž zajistit, že íránský jaderný program nebude moci být zneužit k výrobě jaderné bomby. Zároveň by měly být zrušeny dlouholeté sankce uvalené na tuto zemi. 

„Pokud toto rámcové ujednání povede ke konečné dohodě, stane se naše země, naši spojenci i svět bezpečnějším. Je to dobrá dohoda,“ řekl Obama podle FT ve vystoupení před Bílým domem. Smlouva by měla být uzavřena na schůzce 30. června letošního roku.

Prezident poukázal na zajímavou věc, která by neměla zapadnout v naší debatě o (ne)smyslnosti hospodářských sankcí vůči Rusku. Teherán totiž podle něj přiměly usednout za vyjednávací stůl právě mezinárodní sankce, které měly na Írán hluboký dopad. Ochromily ekonomiku země a oslabily investice do nových technologií ropného a plynárenského průmyslu. 

Jestliže íránský ropný a plynárenský průmysl může čekat po zrušení sankcí rozvoj, ruský státní monopol Gazprom naopak prochází špatnými časy. Na začátku týdne oznámil propad zisku o 70 procent za loňský rok, na vině je především slabší rubl. „Nejcennější klenot ruské energetiky ztrácí svůj lesk,“ komentovala to CNN.

Nyní přišla z Gazpromu další zpráva, a to o posunutí termínu dokončení plynovodu Síla Sibiře, který má přepravovat plyn z nových sibiřských polí do Číny. Dokončen má být o tři roky později, než firma nedávno oznámila - v roce 2022. Výstavbu plynovodu za 55 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu Kč) loni v září slavnostně zahájil prezident Vladimir Putin a Moskva plánovala jeho dokončení v roce 2019.

Zdroje Reuters již minulý měsíc sdělily, že projekt by mohl být odložen, dokud Rusko nedokončí méně ambiciózní plán s názvem Altaj na dodávky plynu ze současných polí na západ Číny. Přepravovat by jej měl plynovod ležící o tisíce kilometrů dál směrem na západ.

Gazprom v investičním plánu pro letošní rok uvedl, že do projektu Síla Sibiře hodlá v roce 2015 investovat 30 miliard rublů (13,4 miliardy Kč). Celkové letošní investiční výdaje mají dosáhnout 840 miliard rublů.

Největší podíl investic - 278 miliard rublů - Gazprom letos vyhradil na rozšíření domácí plynovodní sítě pro účely projektu South Stream, který měl přepravovat ruský plyn přes Černé moře do Bulharska a dál do Evropy. Ten však Moskva loni kvůli negativnímu postoji Evropské komise zrušila. Místo něj nyní prosazuje alternativní projekt podmořského plynovodu do Turecka, který bude rovněž obcházet Ukrajinu.

Plán masivního zvýšení exportu plynu do Číny má snížit závislost Ruska na Evropě coby hlavním odběrateli ruského plynu. Nedávný pokles světových cen energetických surovin ale podkopal ekonomické důvody i pro tuto investici. Cena za plyn pro Čínu bude zřejmě navázaná na světové ceny ropy, které od loňského léta poklesly na polovinu.

Krušné časy se nevyhýbají ani novým technologickým firmám.Jak píše list The New York Times: “Tohle není dobrý týden, pokud jste americký technologický gigant v Evropě”.  

Evropský antimonopolní úřad totiž zjevně rozjíždí vyšetřování vyhledavače Google. Evropské země se navíc zajímají o ochranu soukromí na Facebooku. A Apple, který už je podrobně zkoumán za snižování daní přesídlením do Irska, bude podle všeho čelit dotazům kvůli porušování hospodářské soutěže - a to v souvislosti s nabídkou hudby na streamovací službě, kterou brzy hodlá spustit. 

Pokud jde o Google, komise zkoumá, zda firma nezneužívá svého dominantního postavení v oblasti internetového vyhledávání. Nyní komise žádá firmy, které si na Google stěžovaly, aby povolily zveřejnění některých důvěrně poskytnutých informací. To podle odborníků signalizuje, že se komise připravuje oficiální obvinění Googlu.

“Není divu, že Evropa jde po těchto společnostech”, říká Luca Schiavoni, analytička technologického výzkumu londýnské společnosti Ovum. “Jsou to největší kapři v rybníku, kteří získali velkou sílu. A to nevyhnutelně znamená zájem regulátorů,”podotýká.

Evropská vůle kontrolovat technologické společnosti je přitom podle NYT v kontrastu s relativně volným přístupem amerických úřadů. Ty upouštějí od rozšířených soudních sporů ve věci ochrany hospodářské soutěže a vyšetřování, jak technologické firmy využívají osobní online data.

"Prezident Zeman významně ovlivní soudní, potažmo politické prostředí na dlouhé roky dopředu. Když k tomu přidáme jmenování guvernéra centrální banky, jímž téměř jistě bude Jiří Rusnok, a jmenování nového premiéra po příštích volbách, bude Zemanův zápis do politického těla České republiky dost výrazný. Na to, jakou roli má prezident v českém ústavním systému, možná až příliš silný," píše v komentáři v HN Petr Fischer. Reaguje tak na prohlášení Pavla Rychetského, že by rád viděl jako svého nástupce předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu.

Video: O historii kapitalismu na BBC - a firmách, jako je zmíněný Google - hovoří komik Colm O'Regan.

Kulturní tip:  Bratrstvo. ČT art,  pátek 3.4. 00:20. „Film dobře vystihuje podstatu neonacistických skupin a soustředí se na vykreslení paradoxní situace, kdy mezi dvěma neonacisty vzplane homosexuální láska, tedy něco z hlediska jimi vyznávané ideologie naprosto nepřípustného,“ zní jedno z hodnocení dánského dramatu na ČSFD.