Britský sen Theresy May se změnil v noční můru

U politických projevů je forma stejně důležitá jako obsah, ať se nám to líbí, nebo ne. Britská premiérka a šéfka konzervativců Theresa May na konferenci své strany v Manchesteru plánovala přednést svůj zatím nejosobněji laděný projev a svoji stranu (i celou zemi) přesvědčit, že právě ona je ideálním lídrem pro těžké časy, které je bezpochyby čekají. Jenže projev se o „britském snu“ se změnil v „noční můru“, jak píše deník The Guardian.

May jednak zradil hlas a zdraví. Několikrát během projevu se musela kvůli úpornému kašli zastavit, napít se vody a nakonec i přijmout od ministra financí Hammonda pastilku proti kašli. Premiérčini blízcí spolupracovníci řekli BBC, že ji trápilo „conference cold“ - jak zní výstižný anglický termín pro nachlazení, které dostane účastník konference jednoduše z toho, že příliš mnoho mluví s příliš mnoha lidmi. Za nic z toho politička samozřejmě nemohla, ale s obrazem silného a rázného lídra jsou zkrátka záchvaty kašle neslučitelné. O tom by mohla obsáhle vyprávět i Hillary Clinton.

Stejně tak premiérka nemohla za další incident, který se během projevu udál, byť na něj reagovala vtipně a pohotově. Britský komik Simon Brodkin známý podobnými fóry (bývalého prezidenta FIFA Sepa Blattera zasypal falešnými bankovkami) pronikl až k pódiu a premiérce předal formulář přezdívaný P45, kterým se v Británii ukončuje pracovní poměr. Jak pak řekl, učinil tak na přání ministra zahraničí Borise Johnsona. Brodnika vyvedla ochranka a zatkla policie. May nicméně situaci obrátila ve vtip, když řekla, že by formulář věnovala lídru labouristů Corbynovi.

Sérii nehod pak zakončila dvě neposlušná písmena, která upadla z nápisu, jímž na pódiu konzervativci slibovali „vybudovat zemi, která bude pro všechny“. Stane se, nicméně pro kritiky toryů šlo o dokonalou pobídku, aby si začali střílet ze strany, která neumí zařídit ani funkční ceduli na vlastní konferenci. Podle FT nicméně jeden ze straníků suše podotknul, že to mohlo být ještě horší – s narážkou na velmi neslušný výraz řekl, že mohlo upadnout písmeno O ze slova „country“.

A z ranku detailů, nicméně s výbušným symbolickým potenciálem, byl rovněž náramek s portrétem mexické malíčky Fridy Kahlo, kterým May doplnila tmavomodré šaty a perlové náušnice. Tedy portrétem umělkyně, ale taky zapálené komunistky. Řada spolustraníků Theresy May včetně jejího kritika Borise Johnsona nicméně ocenila vytrvalost, s níž čelila nepřízni osudu. Podle komentátorů však okolnosti projevu jen ožily spekulace, jak dlouho se ještě May může udržet v čele strany i země.

Projev skutečně byl „nezvykle osobní“, jak píše deník The Financial Times. Premiérka v něm zdůraznila, že do politiky vstoupila proto, aby bojovala s „nespravedlností“ a pomohla uskutečnit „britský sen“, jehož ústředním motivem je zásada, že kvalita života zlepšuje s každou novou generací. Jeho dokladem je její vlastní rodina: babička britské premiérky byla služebná. Zajímavé je, že téměř vůbec v projevu neřešila Brexit. Ve zjevném pokusu oslovit skupinu, která přišla před časem k volbám v nevídaných počtech a volila labouristy, se místo se soustředila na problémy, které sužují mladou generaci – tedy bydlení, dluhy za studia, ceny energií.