Auto, vlak, silnice. Které dvě z těchto tří věci k sobě patří?

Přemýšlejí všichni lidé v zásadě podobně? Anebo přemýšlí - řekněme - Číňané, jejichž předkové pěstovali rýži, jinak než Číňané, jejichž předkové se živili obilím? K pěstování rýže je třeba více spolupráce, například při výstavbě zavlažovacích systémů, a to se podle vědců skutečně dodnes projevuje v jiném druhu myšlení lidí žijících v tradičně “rýžových oblastech” – včetně těch, kteří už jednu dvě generace žijí ve velkoměstech. Jsou více kolektivističtí, přitom uzavření a méně zaměření na individuální úspěch než potomci pěstitelů obilí.

Takových studií, které měří dopady geografie na kulturu a způsob myšlení, v posledních letech přibývá a edice BBC Future se je pokusila shrnout. Vědci donedávna různorodost ve způsobu myšlení dosti přehlíželi. Vlivná studie z roku 2010 například došla k závěru, že naprostá většina lidí, kteří se účastní psychologických výzkumů, pochází z poměrně úzké bubliny: jsou ze Západu, z demokratických, bohatých a průmyslových zemí. Jsou také vzdělaní a velmi často z řad studentů, kteří si účastí na výzkumech přivydělávají; a 70 procent z nich tvořili Američané. Nevyslovený předpoklad  přitom byl, že z tohoto vzorku lze vyvodit univerzální pravdy o člověku, protože v zásadě se díváme na svět všichni stejně.

Ovšem čerstvé studie, které zkoumají rozdílné způsoby myšlení mezi lidmi z různých míst, to popírají. Obecně prokazují již známé věci: že lidé z Evropy a Ameriky jsou více individualističtí a lidé z Asie více kolektivističtí, což se projevuje odlišnou mírou sebevědomí. 94 procent amerických profesorů v jednom výzkumu řeklo, že jsou lepší než průměr; ve východní Asii se naopak obvykle podceňovali. Rozdílné myšlení se ovšem projevuje v řadě aspektů myšlení: při pohledu na obraz například Zápaďané více pozorují popředí, hlavní motivy, zatímco “kolektivisté” více sledují pozadí, celkový kontext.

Kontextuální myšlení se dle BBC projeví i při následující otázce: Které dvě z těchto tří věci k sobě patří - auto, vlak, silnice? Zápaďané prý mají tendenci vybrat auto a vlak, protože obojí jsou dopravní prostředky. Výchoďané častěji auto a silnici, protože se více soustředí na vztahy - a autem se přece jezdí po silnici. Jak ukazuje příklad pěstitelů obilí a rýže z Číny, nemusí takové rozdíly v myšlení existovat jen mezi vzdálenými kontinenty  - a někdy hranici různých způsobů uvažování tvoří jedna řeka nebo horský hřeben.