Arktida roztává a archeologové svádějí závod s časem

Chladná arktická krajina zachovává v permafrostu a v ledovcích mnoho podstatných informací. Konzervovaná lidská i zvířecí těla, zachovalé nástroje z kůže, kostí i dřeva a mnoho dalšího. Tyto objevy archeologům pomáhají porozumět tomu, jak žili lidé před tisíci lety. Těla zvířat, která po mnoha stovkách let v ledu vypadají, jako by zahynula před deseti roky, zase mohou ukazovat vývoj a změny arktické fauny. Permafrost je tak zdrojem důležitých objevů – jenže klimatické změny postupují mnohem rychleji než archeologové. Na webu Scientific American o tom hovoří archeoložka Anne Jensen, která pracuje na Aljašce a s poslu s dalšími svádí závod s časem.

Těla v arktickém permafrostu jsou natolik zachovalá, protože zmrzla rychle a zmrzlá zůstala: to zpomalilo činnost bakterií a buněčný rozpad. Přibližně dva měsíce v roce mohou archeologové v arktických oblastech pracovat. Část permafrostu roztaje a umožní tak badatelům zkoumat to, co ukrývá. Jenže tání půdy se postupně prohlubuje. Oteplení pak tisíciletou mumii vysvobodí ze „stázové komory“ -  to je odkaz na seriál Hvězdná brána a zařízení, které sloužilo jedné rase k uchovávání živých jedinců, pozn. red. - a rozkladu už nic nebrání. Po dvou měsících arktického léta tělo znovu zmrzne, a to se samozřejmě opakuje každým rokem. „Není to ničivé jen z chemického hlediska. Těla mechanicky poškozují ledové krystaly. K tomu se zvedá hladina moře a roste hrozba eroze pobřeží,“ říká Jensen.

Klimatické změny mohou vést například ke ztrátě cenných informací o členech takzvané thulské kultury, což byli obyvatelé arktických oblastí, kteří migrovali ze severu Aljašky na východ, do Grónska a postupně i do Kanady. Šlo o vyspělé lovce, kteří jsou považováni za předchůdce moderních arktických kultur. Proč odcházeli na východ, není jasné - a podle Jensen se tuto informaci právě kvůli oteplování možná nikdy nedozvíme.

Neztrácíme ale jen kulturní data. Permafrost je v podstatě archivem zmrzlých tkání, které nám mohou prozradit mnohé o tom, jak v které době fungoval ekosystém. „Můžeme například zjistit, jak se postupně měnila populace mrožů ledních. A získané informace pak mohou sloužit k záchraně těchto ohrožených zvířat,“ doplňuje vědkyně.