V reakci na teroristický útok v Manchesteru řada textů analyzuje symboliku tohoto činu. Zatím samozřejmě nevíme, zda si útočník (či ti, kteří jej vyslali) vybral koncert Ariany Grande ještě z jiných důvodů, než jsou ty, které dávají ve zvrácené logice terorismu smysl – tedy že šlo o místo, kde budou ve velké koncentraci velmi mladí lidé. A že tedy bude v míře vrchovaté splněn hlavní cíl terorismu, jímž je rozsévat strach a bolest.
Jak upozorňují texty v deníku The New York Times či magazínu Atlantic, jasná symbolika se tu nicméně nabízí. Ariana Grande představuje sebevědomou nezávislou mladou ženu, která se nebojí dát najevo jasný politický názor a nestydí se za svoji sexualitu. Ve zkratce – vše, co islamisté nejen mladým ženám upírají.
Se středověkými představami o ženských ctnostech a neřestech, které stojí ve středu ideologie tzv. Islámského státu, se i prolíná nenávist k hudbě všeho druhu, zejména té západní. Na všech zabraných územích islamisté ničili hudební nástroje, zakazovali hudební rádia a vykreslovali hudebníky jako kriminálníky.
Zejména jim vadí hudba, která je nějakým způsobem „rebelská“ (jako třeba produkce hardrockové kapely Eagles of Death Metal, jejíž koncert si vybrali pro útok v Paříži předloni na podzim), či právě hudba oslavující nezávislost a sexualitu žen.
Nejsem něčí ex-přítelkyně, nejsem něčí současná přítelkyně, jsem Ariana Grande.
Hravá sexy a koketní image Ariany Grande může být samozřejmě produktem hudebního průmyslu, třiadvacetiletá zpěvačka na sebe nicméně několikrát upozornila chováním, jež známky nacvičeného kalkulu nenese. Taky proto, že jí to nepřineslo jen všeobecnou chválu.
Ač vychovaná v katolické víře, s katolíky se veřejně rozešla kvůli netoleranci, kterou projevují vůči homosexuálům (Arianin bratr je gay). Jasně a otevřeně se vyjadřuje k sexismu v hudebním průmyslu i ve společnosti, kupříkladu k rozšířenému zvyku referovat o ženách pouze ve vztahu k mužům. „Nejsem něčí ex-přítelkyně, nejsem něčí současná přítelkyně, jsem Ariana Grande,“ řekla.
Velkou pozornost nedávno vyvolala její stížnost na situaci, kdy o ní fanoušek, který ji oslovil na ulici, s jejím přítelem mluvil jako o věci.„Nejsem kus masa, který tu je pro muže, pro jeho potřebu,“ napsala na svém twitterovém účtu. Co se následně rozběhlo, byla debata o tom, jestli má zpěvačka s takto koketní image právo si na takové chování stěžovat. „Zobrazování sexuality v umění není výzva k neuctivému chování. Stejně jako není krátká sukně výzvou k sexuálnímu útoku,“ odmítla Grande elegantně kritiku.
A kontroverze vyvolává i politickými názory – v amerických prezidentských volbách podpořila demokratickou kandidátku Hillary Clinton nebo se den po Trumpově zvolení společně s babičkou zúčastnila pochodu za ženská práva.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
