Ani po čtyřiceti letech lékaři nerozumějí borelióze

Pod obrázkem nafouklého klíštěte poněkud připomínajícího tenisový míček přinášejí webové stránky časopisu Nature pohled na novou knihu lékařů z Kolumbijské univerzity věnovanou jedné z nejzáhadnějších infekčních nemocí - lymské borelióze. V publikaci nazvané Conquering Lyme Disease: Science Bridges the Great Divide (Tažení proti lymské borelióze: věda překlenuje velký předěl) se zamýšlejí nad tím, jak přispět k pochopení nemoci, která se i téměř čtyřicet let poté, co lékaři nalezli jejího původce, bakterie rodu Borrelia, stále vzpírá diagnostice a léčbě.

Ve Spojených státech stoupl počet odhalených případů nemoci od roku 1992 třikrát a každý rok teď onemocní 300 tisíc lidí. Vakcína pro ně neexistuje a léčbu komplikuje skutečnost, že se různé druhy borrelií vzájemně liší a nereagují stejně. Nemoc je i velmi složité odhalit, protože se svými příznaky může podobat mnoha jiným chorobám od chřipky přes Alzheimerovu nemoc, fibromyalgii (projevuje se únavou a bolestí svalů) až k neuropatii, střevním problémům, srdeční arytmii a dalším chorobám.

Spirálovité bakterie navíc v těle zůstávají často i po léčbě antibiotiky. Autoři knihy Brian Fallon a Jennifer Sotsky je podezřívají, že se dovedou podobně jako virus HIV ukrývat uvnitř některých lidských buněk. Debata se vede o tom, zda se mohou tyto ukryté spirochety (spirálovité bakterie, mezi něž borrelie patří, podobně jako třeba původce syfilidy) začít znovu množit a vyvolat další vlnu nemoci.

Někteří pacienti každopádně strávili roky marným přesvědčováním svých lékařů, že u nich příznaky přetrvaly i po léčbě, což v Americe vedlo k soudním sporům. Autoři mají pro pacienty s chronickou boreliózou pochopení, rozumí jejich pocitu, že je všichni opustili, který může vést až k sebevražedným sklonům. Fallon a Sotsky ale zároveň nabízejí i optimistický pohled - mapují cesty, kudy by se měl výzkum ubírat, aby se diagnostika i léčba nemoci zlepšila. Jednou z věcí, které jsou podle nich potřeba nejvíc, je vyvinout jednoznačný test, který by přítomnost bakterií v těle prokázal.