Afrika už nechce šaty mrtvých bílých lidí

Do čeho se nejčastěji oblékají Afričané? Ne, nejsou to místní pestrobarevné košile nebo tradiční šaty. Je to second hand, šaty vyhozené Evropany a Američany. Cestovateli se pak třeba stane, že na vesnici kdesi na jihu Afriky potká kluka v rudém sepraném dresu Sparty Praha se jmenovkou Poborský. A mimochodem nejde jen o šaty: do Afriky se z bohatších kontinentů vyváží i ojetá auta, zastaralá letadla, použité nemocniční vybavení a někdy i prošlé léky.

Několik východoafrických vlád chce nyní dovoz “šatů mrtvých bílých lidí” - jak jim přezdívají v Keni - omezit. Zvyšují dovozní cla a od roku 2019 chtějí second hand boty a oblečení přímo zakázat. Prý brání vzniku místního textilního průmyslu, a navíc je nedůstojné, aby se celé národy oblékaly do šatů, které obyvatelé bohatých kontinentů vyhodili do kontejneru.

Americká vláda je však ostře proti a již v březnu pohrozila zemím, které chtějí dovoz second handu zakázat. Prý přijdou o zvýhodněný přístup jejich exportu - kávy, čaje, oleje - na americký trh v rámci zákona Africa Growth and Opportunity Act z roku 2000. “Je těžké argumentovat ve prospěch toho, aby USA dávaly zvýhodněný přístup na svůj trh státům, které poškozují americké firmy,” řekl deníku The New York Times Grant Harris, který v afrických otázkách radil Baracku Obamovi.

Ve Washingtonu také pilně lobbuje svaz sdružující vývozce secondhandových oděvů. Tvrdí, že je v ohrožení 40 tisíc amerických pracovních míst a že vyhozené šaty by v USA skončily na skládkách a poškodily tak životní prostředí. Proto je dobré je posílat do Afriky.

Spor je součástí dlouholeté debaty vedené zvláště v chudých zemích: Jak najít rovnováhu mezi mírou protekcionismu a rizikem, že se tak poškodí vztahy s propojeným světem?   Paul Kagame, prezident Rwandy a lídr hnutí za zákaz second handu, říká, že by východoafrické ekonomiky měly svou představu prosadit i za cenu toho, že se jim krátkodobě – pod vlivem případné americké odvety - sníží hospodářský růst.

Hájí se tím, že chce jen napodobit úspěch asijských států. Ty také nejprve chránily svůj slabý průmysl - a až ve vhodné chvíli jej vystavily tvrdé konkurenci na globálním trhu. “Musíme vystavět vlastní průmysl,” říká Kagame. Ze Rwandy i z jiných východoafrických zemí se totiž ozývají stížnosti, že USA nechtějí, aby se Afrika posunula dál a vyvážela více než jen suroviny.

Podle konzultantské agentury McKinsey má jen východní Afriky potenciál vyvážet ročně textil za tři miliardy dolarů. Ovšem úplně jednoznačný tento spor není ani z afrického pohledu: mnoho obyvatel Rwandy je proti zákazu second handu. I tady by tisíce prodejců a distributorů by přišly o práci a chudí lidé by za oblečení museli vydávat více peněz. Zákaz second handu také neřeší další dva problémy: dovoz laciného textilu z Číny a fakt, že je textilní průmysl ve východní Africe zatím ještě velmi zakrnělý.

Další informace včetně příčin, proč v 80. a 90. letech v Africe zkrachovaly textilky a jaký podíl na tom měl bohatý svět, nabízí článek v deníku The New York Times.