V čase, kdy se ve světě šíří trend odporu proti ekonomické globalizaci a Donald Trump zavádí nová cla, vydává se opačnou cestou Afrika: 44 států minulý týden ve rwandské metropoli Kigali podepsalo dohodu o volném obchodu. Postupně mají být snižována cla ve vzájemném obchodu, konkrétní podmínky - například kterých produktů se dohoda bude přesně týkat - budou teprve vyjednány.
Pozorujeme tedy jen první krok - ovšem pro budoucí rozvoj Afriky správným směrem. Tamní ekonomiky jsou totiž pořád hluboce ovlivněny hospodářskými strukturami, které byly nastaveny v době kolonialismu a studené války. Převážně vyvážejí suroviny nebo zemědělské komodity na jiné kontinenty, zatímco obchod mezi jednotlivými africkými státy je minimální. Pro srovnání: jen 18 procent afrického obchodu probíhá uvnitř kontinentu, v Evropě to je 67 procent, v Asii 58 procent. Na vině jsou vysoká cla mezi státy i na export mimo Afriku nastavená infrastruktura.
Postupné zřízení společného trhu by mělo tuto překážku afrického rozvoje odstranit, přispět k hospodářskému růstu i k tomu, aby africké ekonomiky tolik nebyly závislé na komoditách a surovinách. “Až budeme mezi sebou více obchodovat, zvětší se africké firmy, dokážou se víc specializovat a budou i ve světě více konkurenceschopné,” řekl při podpisu dohody prezident Rwandy a nyní šéf Africké unie Paul Kagame. Kromě snížení cel je cílem i lepší dopravní provázání afrických států.
Jedna věc je ovšem stanovení politického cíle a podpis dohody, něco jiného realizace. Překážek leží v cestě hodně. Různé africké státy jsou například ve výrazně odlišné situaci: někde ekonomika roste, jinde zuří nekonečná válka. A skoro všude vládnou věkem mnohem starší politici než v Evropě, kteří pořád mají silné reflexy směrem k ochraně vlastní ekonomiky. Proto například dohodu o volném obchodu nepodepsala největší africká ekonomika - Nigérie. Její prezident Muhammadu Buhari se obává ohrožení vlastního průmyslu a sazí na protekcionismus.
Cla navíc nejsou jedinou překážkou většího afrického obchodu, bariér je mnohem více. Obchodní řetězce z Jihoafrické republiky například musí zubní pasty ve svých pobočkách na kontinentu přebalovat, protože se pravidla pro značení produktů a balení liší. Zmínili jsme již silnice a železnice postavené především na export mimo Afriku. A pak je tu proslule neefektivní africká byrokracie mnohdy spojená s korupcí, která ubírá hodně podnikatelské energie.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
