Polarizace, dluhy a zdravý rozum

K omylu dvojice ekonomů Rogoff a Reinhartová ještě dva zajímavé texty. Oba shodou okolností apelují na zdravý rozum.

Edward Hadas tvrdí, že ve vazbách zadlužení na ekonomický růst jde spíše o otázku sociální, nikoli primárně finanční. Jsou společnosti, které dokážou věci zařídit („get things done“), které odpovídají dobře na výzvy a které dokážou dosáhnout kompromisu. V takových společnostech jsou vlády také fiskálně kompetentnější a ekonomiky celkově efektivnější. Naopak: když je společnost hluboce rozdělená, je ekonomika také mátoživá a je tu velká šance vzniku politického deficitu. Aby se vlády udržely u moci, musejí utrácet více, než získají na daních…

Statistické analýzy i nadále podporují tuto korelaci, ale ve skutečnosti jde o zdravý rozum, asi jako ve vztahu obezity a špatných stravovacích návyků. Sociální analýza by měla sloužit jako varování pro tábor škrtů. Vyrovnaný rozpočet sám o sobě neozdraví ekonomiku ani nesjednotí rozdělenou společnost. Politický schodek a sociální rozdělení se jen projeví jinde a může získat formu větší politické nestability…

Proschodkový tábor má teorii, že deficitní financování je třeba v době externího šoku, kdy by jinak došlo ke zbytečnému výpadku ekonomické aktivity, jako tomu bylo v roce 2008.

Avšak proschodkový tábor si musí uvědomit, že jeho teorie má své limity. Čím více bude vláda utrácet, tím je pravděpodobnější, že bude utrácet špatně a bláznivě, zvláště trpí-li vláda velkým politickým deficitem, což je ale běžné zrovna v ekonomikách, jež snadno podléhají vnějšímu šoku. Půjčené či nově vytvořené peníze lze utratit stejně špatně a nesmyslně jako peníze získané z daní.

…

Philip Stephens se domnívá, že politika Německa vůči jižním partnerům má více nuancí a nesleduje jenom dluh a schodky. Němce nejvíce zajímá konkurenceschopnost jižních zemí: relativní jednotkové náklady, produktivita a export.

Rýsuje se prostor pro novou dohodu mezi dlužníky a věřiteli. Je třeba agresivnějších reforem, ale zároveň uvolněnější jízdní řád škrtů. Pro voliče to bude stravitelnější a pomůže to získat důvěryhodnost na trzích. Tvrdé reformy mohou vyznačit cestu z dluhové pasti a k ekonomickému růstu…

Vysoká nezaměstnanost v Evropě není jen odrazem recese, ale také nefunkčního trhu práce, který vytlačuje mladé lidi a potlačuje investice a inovace. Třeba zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu může trhům vrátit důvěru ve fiskální udržitelnost a také může posílit mezigenerační vazbu. Menší zdanění práce podpoří vznik pracovních příležitostí. Investice do vzdělání a dovedností jsou základním elementem konkurenceschopnosti. Modernizace infrastruktury může zabezpečit dlouhodobý „příjem“ z jednorázového nákladu.

…

AMegan Greeneová k módě konce škrtů poznamenává: Ke konci fiskální přísnosti by se mělo přihlásit především Německo, ale pro Irsko by uvolnění fiskální přísnosti znamenalo katastrofu.