Ruchir Sharma vede v bance J.P. Morgan oddělení nově vznikajících trhů a zároveň je autorem velmi pronikavé analýzy, která vyšla v časopise Time. Text upozorňuje na to, že růst v zemích BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) v příštích pěti letech oproti letošnímu roku zpomalí.
Zároveň ale tento výpadek do značné míry nahradí noví asijští tygříci, tedy Filipíny, Indonésie a Turecko. Poslední dvě jmenované ekonomiky se brzy připojí do klubu ekonomik velikosti bilionu dolarů. Obě země představují protržně orientované islámské demokracie, které mohou sloužit jako inspirace jiným islámským zemím.
Podle autora se stalo v poslední době módní podívat se na Čínu a Indii 17. století, kdy ekonomika těchto zemí činila více než polovinu světového hospodářství, a pak tvrdit, že to je důkaz toho, že se tyto národy znovu vynoří jako dominantní světové mocnosti a po roce 2050 si jen vezmou zpět, co jim vždy náleželo. Jako by realita 17. století garantovala a vůbec mohla garantovat nějaké budoucí ekonomické výsledky! Historie spíše napovídá, že státy spadnou trochu zpátky, než aby pokračovaly ve šplhání vzhůru.
Je to dáno tím, že čím je hospodářství větší, tím má tendenci růst mnohem pomaleji. Čína nedávno dosáhla úrovně pěti tisíc dolarů ročních příjmů na hlavu, což je úroveň, na které začala většina dřívějších asijských tygrů dramaticky zpomalovat. Přesně to se stalo Japonsku v sedmdesátých letech, Tchaj-wanu v osmdesátých a Jižní Koreji v devadesátých letech.
Zpomalení ekonomik BRIC může umožnit návrat na scénu Spojeným státům, které to poněkud přehánějí s vlastním nízkým očekáváním a podceňováním sebe samých. V nedávném průzkumu Gallupova ústavu prohlásilo 53 procent Američanů, že největší světovou ekonomikou je Čína, přestože tamější příjmy dosahují jen desetinu těch amerických. V příštích letech se obraz Číny vrátí zpět do realistických dimenzí. Americe také pomůže, že zpomalení Číny zlevní suroviny.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].