Lepší s rozpočtem než bez něj

První čtení státního rozpočtu, které zafixuje příjmy a výdaje, parlamentem prošlo. Je to dobrá nebo špatná zpráva? Z čistě ekonomického (nebo dokonce čistě účetního) pohledu je to zpráva špatná. Rozpočet, jehož základní parametry byly vypracovány v červnu, vychází zjevně z příliš optimistických odhadů růstu ekonomiky. Vládní odhady růstu hospodářství (tedy i výběru daní) jsou dokonce vyšší než prognózy centrální banky, které budou revidovány směrem dolů. Analytické týmy soukromých finančních institucí počítají s mnohem nižším růstem, někdy i o dvě procenta nižším než praví vládní odhady.

Z tohoto pohledu by bylo lepší, kdyby si vláda nad rozpočtem znovu sedla a seškrtala příjmy a výdaje. Přestože to požaduje sociální demokracie nebo skupina poslanců ODS kolem Vlastimila Tlustého, není na tom zkrátka nic špatného ani bůhvíjak vyhroceně politického. Přepracovat parametry rozpočtu se ale ministrovi financí nechce. Politická atmosféra je vyhrocená a napjatá, vznikly by další rozbroje mezi ministry a koaličními stranami a to si Miroslav Kalousek s Mirkem Topolánkem nepřejí.

Stejně tak rozumný je další návrh opozice, která požaduje, aby vznikla parlamentní komise, která se bude zabývat dopady finanční krize na Českou republiku. Takové komise totiž vznikly už prakticky všude v západní Evropě, a pro české provinční poslance by vůbec nebylo na škodu vyslechnout si hlasy ekonomů a finančníků, kteří mají povědomí o tom, co se ve světě děje.

Na druhou stranu, nežijeme ve vzduchoprázdnu, a je dobře, že hlavní drama s rozpočtem skončilo (druhé a třetí čtení je podružnější). Finanční krize začíná totiž vytvářet kolem zatím netknuté České republiky a Polska jakousi obruč. Maďarsko, Ukrajina a Rumunsko byly napadeny pro to, že mají velké schodky a nerovnováhy, především běžného účtu platební bilance. Jsou to úplně jiné primární příčiny finanční nestability než v USA či západní Evropě. To sice není náš případ, nicméně je zjevné, že investoři čekají na jakoukoli špatnou zprávu, aby mohli zkusit zaútočit i na ty ještě přímo netknuté jako jsme my či Poláci. Země, která zjevně vstupuje do období politické nestability - a ještě bez rozpočtu - by se mohla stát pro finanční dravce výživným soustem. Budou-li změny ve vládě nebo přijde-li nějaká úřednická administrativa, bude mít alespoň schválen rozpočet a to je zpráva dobrá.

Co znamená schválení rozpočtu politicky? Pokud vláda padne nebo se obmění, stane se tak až po kongresu ODS v prosinci a poptávka vznikne zevnitř ODS a z popudu ODS. Sociální demokracie chtěla sehrát divadlo (přímý přenos kritiky vlády v televizi) před druhým kolem senátních voleb, ale už včera při hlasování o rozpočtu bylo zjevné, že nemá (a možná ani nechce mít) dostatek hlasů. Včera totiž rozpočet nebyl schválen pouze proto, že si poslankyně ODS Eva Dundáčková spletla při hlasování knoflík.

Schválení rozpočtu je pro Topolánkovu vládu i současnou koalici mírně dobrá zpráva. Kdyby se ODS podařilo výrazně vylepšit výsledek senátních voleb, je tu ještě určitá (i když nevelká) naděje, že současná koalice prosincovou řež o vlastní přežití ustojí.

Úterní audit: Co přijde po kongresu ODS

Pondělní audit: Topolánkovy těžké chvíle

Páteční audit: Teď raději neprivatizovat

Čtvrteční audit: Záchranný plán nezabírá

Středeční audit: Jak vypadá státní bankrot