Krugman a nerovnosti

Americký ekonom a sloupkař Paul Krugman ve svém blogu srovnává vývoj průmyslové výroby v Evropě po Velké depresi a po roce 1929.

Zatímco před druhou světovou válkou rostla průmyslová výroba sebejistě vzhůru, nyní se také vzpamatovala, ale nějak se plácá. Krugman svůj graf však nechává bez komentáře. Chce asi naznačit, že řešení krize eura pomocí škrtů nefunguje.

Čtenáři pod článkem zdůrazňují dvě věci: zvýšení porodnosti a nárůst počtu obyvatel v Evropě před válkou a pak také masivní nárůst zbrojní výroby. Takže to asi není moc použitelné. Ale ono je vlastně každé srovnání zajímavé, i když to nemusí nutně a jednoznačně o něčem svědčit.

…

David Cay Johnston, komentátor agentury Reuters, zase na grafu ukazuje, jak se rozkládal prospěch z oživení, které v USA následovalo po Velké recesi a po Velké depresi. Zatímco po roce 1934 profitovaly z oživení všechny vrstvy obyvatelstva, nyní se to týká jen těch nejbohatších.

Veškeré zisky z oživení po roce 2010 jdou na vrub horním deseti procentům a mezi nimi nejvíce těm úplně nejbohatším. 15 600 nejbohatších domácností shráblo 37 procent celého přírůstku HDP. Děje se tedy pravý opak toho, čeho byli Američané svědky ve třicátých letech.

Autor konstatuje, že zatímco rétorika Franklina D. Roosevelta a rétorika Obamy jsou v zásadě obdobné (proti „hamižnosti“ a „sobectví“), současný prezident se až na výjimky obklopuje přímo finančníky. V kruhu nejbližších Rooseveltových spolupracovníků byli také specialisté na rozbíjení monopolů, reformátoři a znalci manipulací na kapitálovém trhu.

…

Fareed Zakaria píše o tom, že americký Nejvyšší soud bude tento měsíc posuzovat stížnost 26 států americké unie na neústavnost Obamovy reformy zdravotnictví, resp. zákona o univerzálním a povinném pojištění.

Zakaria neposuzuje ústavnost či neústavnost zákona, ale sleduje především ekonomické parametry: cituje příklad Švýcarska, které zavedlo univerzální pojištění teprve před dvaceti lety a výsledky má výborné. Švýcaři utrácejí za zdravotnictví 11 procent HDP, oproti 17 procentům v USA při zachování vysoké kvality a vysoké spokojenosti se systémem.

Tchaj-wan, další země s vysoce svobodným tržním hospodářstvím, zavedla povinné univerzální pojištění v polovině 90. let. Výdaje na zdravotnictví činí pouhých sedm procent HDP.

Volný trh a zdravotnictví nejdou podle autora moc dohromady. Ekonom Kenneth Arrow napsal již v roce 1963, že na rozdíl od jiného zboží a služeb nikdy nevíte, kdy přesně budete potřebovat nakoupit zdravotnické služby.