Premiér Petr Nečas pronesl v rozhovoru pro sobotní Lidové noviny toto: „V sebemenším nehodlám komentovat řeči a v některých případech spíše plky jedné šestadvacetileté slečny, která nevím jestli podlehla dojmu, že je ředitelkou zeměkoule a klíčovou hráčkou politické scény, nebo vědomě vykládala nepravdy. Považuji to za naprosto irelevantní.“
V jiné části rozhovoru Nečas připouští – a jde asi o vstřícné gesto vůči VV –, že čtyři roky staré nahrávky Víta Bárty o plánech ABL na ovládnutí politické scény mohly být pouhým „manažerským chvástáním před podřízenými“ (formulace redaktora LN Daniela Kaisera). Nečas ale cítí potřebu kompenzovat a tvrdí, že stejným manažerským selháním „mohly být“ (a podle premiéra dokonce „byly“) řeči Martina Knetiga, které před pár měsíci stály křeslo ministra Pavla Drobila.
Zveřejněné „chvástání“ Víta Bárty odstartovalo před deseti dny drsnější fázi koaliční krize a po zásluze kontrolu zakázek a subzakázek firmy ABL se státem a státem ovládanými firmami. Lze důvodně předpokládat, že se tímto plánem zabývá jak policie, tak tajné služby. „Řeči“ Knetiga policie také vyšetřuje, to víme, nevíme ale, s jakým výsledkem.
Stejným metrem je však třeba přistupovat „k řečem“ Kristýny Kočí. Je totiž zjevné, že to, co Kočí tvrdí, si prostě nejde vymyslet. Jazyk a věcné konstrukty svědčí o tom, že takto mluví se svými kamarády, takový je svět, ke kterému za pár měsíců ve sněmovně rychle tzv. přičichla. Premiér ať si klidně myslí, že to jsou „irelevantní plky“, avšak policie nemusí – jak nedávno správně zdůraznil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský – jenom reagovat na trestní oznámení, jež v Česku podávají všichni na všechny, ale měla by konat především, když něco vážného zjistí z tzv. vnějších zdrojů, které je samozřejmě povinna sledovat. Doufejme tedy, že tak již činí, protože to, o čem Kočí mluví, není maličkost – jsou tu indicie o vážných, protistátních kriminálních pletichách.
Za nejvážnější považuji dvě věci. Kočí hovoří o tom, že „my máme na účtech 120 milionů korun“. Co to znamená „my máme“? Kočí a Petr Tluchoř? Sto dvacet milionů korun není málo peněz. Co je to za peníze? Od koho jsou? Na jakých účtech? Jsou řádně zdaněné a přiznané?
Na to hned navazuje, že „Roman si přeje předčasné volby“. Jaký Roman? Mají od něho pocházet i ty peníze? Organizuje snad nějaký podnikatel či manažer puč?
Další výrok je však řádově ještě horší: „Proč myslíte, že ta Plzeň, že ten Jurečko, že jsem šla na státní zastupitelství? Ty v tom klečí, pražský zastupitelství na tom leží, nakonec i Renata Vesecká, celá tahle parta na tom klečí… Mně je jedno, jestli Bárta ovládá celou policii, protože my držíme celou justici,“ říká Kočí. Takže: kdo ovládá justici, kdo ovládá státní zastupitelství? Je skutečně boj o státní zastupitelství hlavní příčinou současné krize? Řídí poslanecký klub ODS státní zastupitelství? Co na to ministr Pospíšil?
Na závěr věc volně související. Lidsky lze pochopit, že se prezidentu Klausovi nechce tančit, jak píská duo Kočí-Tluchoř, které o něm tak hezky mluví („on se po… z toho nárůstu informací“), zvláště když za vládní krizí jsou kriminální pletichy. To, co platí lidsky, neplatí ústavně. Pletichy má odhalovat policie, státní zástupci, soudy, případně premiér a ministři vnitra a spravedlnosti, možná opozice nebo třeba média, pokud to „nehrajou s nima“. Ústava mluví jasně, i když se to hlavě státu nelíbí: návrh na odvolání dvou ministrů měl prezident přijmout bezodkladně, tj. v řádu dní. Tedy pokud ho premiér mezitím nestáhl.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
