Ekonomické drobty

Ministr financí Eduard Janota oznámil, že Česká republika získá tři až čtyři miliardy korun a to tak, že emituje státní dluhopisy, které si koupí Evropská investiční banka (EIB), tedy investiční odnož Evropské unie. Budou tak peníze na odstranění povodňových škod. Musím se přiznat, že tomu moc nerozumím. Proč si od investiční banky rovnou nepůjčíme, resp. nevezmeme úvěr? Vždyť je to vlastně totéž. O co jde? Je rozdíl v tom, že na klasický úvěr je třeba více podkladů, projektů a investičních záměrů, které nejsou k dispozici, protože povodně přišly velmi náhle? V takovém případě by ale ministr Janota netvrdil, že spolupráce s EIB je vlastně dlouhodobá a s povodněmi bezprostředně nesouvisí. Tak tedy vážně nevím…
…

Z ekonomického světa přicházejí den co den úplně protichůdné zprávy, dobré i špatné. Včerejší dobrou zprávou z Německa je, že průmyslové objednávky začaly jít nečekaně nahoru, z čehož by snad bylo možno usoudit, že průmyslníci si začínají věřit, tedy jsme z nejhoršího venku. Jenže zároveň přicházejí špatné zprávy. Stejný ukazatel průmyslových objednávek v Británii se v květnu zase nečekaně propadl, pak jsou tu ceny nemovitostí, které pořád padají v Evropě i v USA. Cena ropy, kterou spekulanti začali zvedat (náznak oživení?) začala zase klesat. A když americká vláda předevčírem vypustila tzv. balónek o druhém záchranném balíčku, akciové trhy zareagovaly zhroucením v duchu hesla, že vláda má asi nějaké špatné zprávy, které my ostatní nemáme.
…

Stále více se v Evropě a hlavně v Německu diskutuje o neochotě bank půjčovat (tzv. credit crunch), což se asi s plnou silou projeví v druhé polovině roku. Nikdo neví jak na to, než dělat na banky jakési tytyty, ale to jak známo moc nepomáhá. Umějí to jen Číňané, kde ústřední výbor bankám řekne rozpůjčujete tolik a tolik a ony to udělají. Credit crunch souvisí se sekuritizací (proces, kdy se z úvěrů stává cenný papír a všechno se rozseká, smíchá, přebalí a prodá dál), resp. s jejím neslavným koncem. Gillian Tett a Aline van Duyn píší ve skvělém článku pro FT o Evropském sekuritizačním fóru i budoucnosti sekuritizace. Zajímavé je, že třeba v případě Citigroup tvořily sekuritizované produkty 30–75 procent poskytovaných úvěrů. Nyní, když sekuritizace odumírá, lze očekávat i adekvátní snížení poskytovaných úvěrů? Pokud ano, tak to nevypadá dobře. A mimochodem, líbí se mi ta rocková kapela bankéřů pod názvem D’leverage, která hrála v roce 2007 v Barceloně na večírku králů sekuritizace. Že by Jasná páka?
…

Průmyslové podniky v Evropě se snaží unikat z prostředí zamrzlých úvěrových linek zvýšeným vydáváním dluhopisů. Pokud by se banky lekly konkurence a začaly přeci jen více riskovat a půjčovat, bylo by to snad dobré. Pokud by ale bylo zjevné, že nabídka dluhopisů převažuje poptávku (se všemi logickými cenovými důsledky), narazí nová vlna vydávání dluhopisů na svůj limit.