Přestože obě komory českého parlamentu schválily Lisabonskou smlouvu, chystá skupina senátorů vedená Jiřím Oberfalzerem další stížnost k ústavnímu soudu pro změnu ve věci tzv. vázaného mandátu, který schválení smlouvy umožnil. Prezident na podání této stížnosti čeká, smlouvu zatím ratifikovat nechce.
Představme si tedy tento scénář: Irsko Lisabonskou smlouvu v zářijovém referendu schválí. V Německu lze čekat schválení změn zákonů předepsaných tamějším ústavním soudem rovněž v brzké době. První zasedání Evropské rady po irském referendu se bude konat až po českých parlamentních volbách. Vzhledem k tomu, že nebude ještě sestavena nová vláda, je dosti pravděpodobné, že Českou republiku, která jako jediná nebude mít ratifikovánu Lisabonskou smlouvu, bude na tomto summitu reprezentovat Václav Klaus. Muž, který smlouvu odmítá, ale zároveň jakoby čeká na irské referendum nebo vyřízení ústavní stížnosti.
Kdyby alespoň v Evropě chápali, o co Čechům jde. Proč právě oni sypou písek do institucionálního soustrojí a to zrovna v době ekonomické krize se všemi jejími neblahými sociálními důsledky? Náš stát má zase jednou našlápnuto k obrovské ostudě, patrně ještě větší než byl pád vlády uprostřed předsednictví.
Důsledek: nikdo nás nebude brát vážně, pokud nás ještě někdo vážně bere. Až budeme něco potřebovat my (třeba v kruciálních věcech energetické bezpečnosti, každý se na nás zvysoka vykašle).
…
Obálku časopisu Reflex, jakousi paroubkovskou parafrázi na Johna Lennona a Yoko Ono považuji za jednu z největších odporností, které jsem v životě viděl a to jsem, věřte, viděl leccos. Něco vím o médiích v USA, Německu, Japonsku, Francii či Británii. O posledně jmenované zemi jsem si donedávna myslel, že má nejodpornější bulvární média na světě. Bohužel už na ty české zjevně nikdo nemá. Hezky se to žije v českém chlívě. Zcela souhlasím s textemPavla Přeučila na idnes.cz. Jen bych ještě dodal, že člověk, kterému to připadá také odporné, musí vysvětlovat, že nemá rád Paroubka. To je přece úplně jedno. Nebo ne?
…
V tištěném Respektu jsme se dozvěděli od představitele strany TOP 09 Jaromíra Drábka, že je třeba skoncovat s argumentací o obchodním tajemství, když je na jedné straně obchodní transakce stát nebo obec, resp. zájem daňového poplatníka. To je tedy novinka! Organizace jako Transparency International (TI) tohle přece říkají už dávno. Zajímavé je, že právě do TI se Kalousek jako ministr neustále obouval či s ní doslova válčil. A zrovna on se tímto ponaučením neřídil. Část smlouvy s Nomurou je dosud tajná právě s poukazem na obchodní tajemství. A komu bylo prodáno C.S.Cargo nebylo nikdy zveřejněno.
No nic. Asi je třeba naučit se to křesťanské, že je třeba ocenit, že někdo nakonec procitne, jakkoli pozdě se to stane. I když vlastně – teprve až budou u moci, poznáme, jestli ti lidé procitli nebo nás vodí za nos.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
