0:00
0:00
Audit Jana Macháčka25. 7. 20133 minuty

Archy s poslaneckými podpisy a pravicový fotbal na tři brány

Jsou Bulhaři méně letargičtí než Češi?

Bude podpora? (Jiří Rusnok)
Autor: Milan Jaroš

Karel Schwarzenberg prohlásil, že Zemanův požadavek na notářsky ověřené podpisy je totéž, jako kdyby ještě žádal trestní rejstřík. To je pravda, a je dokonce možné, že tento nápad Zeman využije a bude opravdu něco takového žádat.

Každopádně lze čekat, že kdyby Rusnokova vláda důvěru nezískala, Zeman si prostě něco vymyslí. Řekne třeba, že podpisy – notář, nenotář – už zestárly a že je chce čerstvé. A mezitím se třeba svolají demonstrace odborářů „proti návratu pravicové vlády, která způsobila v zemi krizi“.

↓ INZERCE

Ten arch se 101 podpisy ale ve skutečnosti vytáhla pravicová koalice a byl to bohužel její nápad. Jde přitom o stejné znásilňování parlamentu a ústavního smyslu poslaneckého mandátu jako nejrůznější vázací akty a sliby poslušnosti – ať už je vymýšlel Jiří Paroubek nebo Věci veřejné Víta Bárty.

Ondřej Matoušek na tomto blogu zkoumá evropský kontext a tvrdí, že způsob, jakým u nás vznikla Rusnokova vláda, nemá v Evropě a ve světě obdoby. To je pravda, ale kdo za to může? Není to jen Miloš Zeman, ale je to především celý parlament.

Kdyby se včas rozpustil, měl by Rusnok velkou potíž tu vládu vůbec sestavit. Pravice hraje fotbal na tři brány, jedna je ještě po straně uprostřed hřiště. Taková hra se však nedá vyhrát. Buď budu válčit s prezidentem, nebo budu válčit s levicí. Obojí najednou nejde. Levice a pravice by dočasně měly složit zbraně a postavit se prezidentovi. Tato možnost tady minimálně byla, teď už to vypadá, že je pozdě. I když to je možná špatný přístup – nikdy není úplně pozdě.

Co vlastně může být pro Zemana debakl? Pomiňme teď brzké předčasné volby. Asi jen to, kdyby podpora Rusnokově vládě byla velmi chabá, asi jen situace, kdy ji třeba nepodpoří ani komunisté a jen část sociální demokracie. Pokud Rusnokova vláda neprojde o jeden či dva hlasy, Zeman si z toho nebude vůbec nic dělat; bude se odvolávat na veřejné mínění a poukazovat na to, že první Topolánkova vláda také vládla bez důvěry pět měsíců. Teprve po zhruba pěti měsících pak přijde nějaký druhý pokus. 

Že by někdo demonstroval na podporu Nečasovy vlády, čekat nelze. A když si člověk čte o Bulharsku, klade si otázku, zda tamější společnost není občansky vyspělejší a méně letargická než ta česká. Bulhaři totiž neprotestují proti cenám elektrické energie (jak si v Česku lidé myslí), ale proti korupci, za transparentnost vládnutí a proti zneužívání tajných služeb. V Česku to vypadá, že politická situace vzrušuje leda tak pár novinářů.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Takoví normální gestapáciZobrazit články