Zítra jdu k doktorovi. Na internet.

Taková věta už brzo nebude nezvyklá. Prvními vlaštovkami rozvoje „virtuálního lékařství" jsou španělští doktoři v kybersvětě Second Life.

Ve virtuálním světě Second Life jsem byl jen párkrát. Jako novinář jsem tam před rokem podnikl „reportážní cestu": Nainstaloval příslušnou aplikaci, osvojil si základní ovládání a pak jen užasl. V Second Lifu totiž nejde jen o hru. Tamní lindenské dolary můžete v oficiálním kurzu směnit s americkými, a tak se brzo neškodná hra stala kořistí byznysu všeho možného druhu. Zatímco před rokem jsem tam mohl tak akorát na placený koncert, zlepšovat svou vizáž či kupovat honosná sídla, dnes už toho lze v Second Lifu mnohem více.

Virtualita sahá po věcech, o kterých jsme si až donedávna mysleli, že jsou výsadou pouze reálného, tedy „prvního" světa. Ta naivita. Rozvíjí se tam úspěšně například mezinárodní diplomacie, poslední ambasádu zde zatím v lednu otevřel Izrael. Obrovský potenciál zde má i výuka –desítky prestižních univerzit zde mají své „učebny", kam se nalogují studenti i učitel, a výuka s minimem nákladů může začít.

Nyní padla další hranice. Second Life objevuje medicína. Španělská společnost pro rodinu a komunitní medicínu zde zřídila „ordinaci" pro mladistvé se sexuálními a drogovými problémy. Úvaha je jednoduchá: S takovýmito potížemi někteří za rodinným doktorem nejdou, ale anonymně na internetu by se svěřit mohli. Prezident společnosti doktor Luis

Aguillera si projekt pochvaluje, mnozí se svými choulostivými potížemi tak nečekají až do chvíle, kdy je na léčbu už pozdě.

Doktor Aguillera je ale realista. Upozorňuje, že osobní kontakt je pro většinu diagnóz nezbytný, nicméně je zde mnoho případů, kdy drogově závislý či sexuální nemocí postižený hledá první kontakt s odborníkem a bojí se. Na to dnes už španělské úřady mohou odpovědět: Proč tedy nezajdete za virtuálním doktorem? Třeba zítra?

Díky za pozornost. Další audia si můžete stáhnout na adrese podcast.respekt.cz