Přetížení G20

Hlavní ekonomiky světa se na ničem nedohodly. Ale Sarkozy přesto může slavit.

Při startu rakety kosmonaut musí vydržet přetížení 3 g. Při současné finanční krizi musíme přečkat přetížení G20, tedy nového uskupení čítající rozvinuté ekonomiky USA, Japonska, Británie či Německa, ale i dosud opomíjené velké rozvíjející se hospodářské celky jako je Čína, Indie, Argentina či Brazílie. Jenže jak ukázala washingtonská schůzka, zájmy zemí reprezentujících 85 procent světové ekonomiky jsou příliš rozdílné, než aby dospěly k jednotné reakci na současnou krizi. Důkazy jsou více než pádné: burzy na elitní schůzku nereagovaly pražádným vzestupem, stejně tak se nezastavil pád ceny ropy.

Schůzka tak vlastně skončila ujištěním všech zúčastněných, že bez nového prezidenta USA Baracka Obamy nemá smysl nic vyjednávat. Vše se má vyjasnit až příští duben, kdy u jednoho stolu usedne nový americký prezident se svými regulačními návrhy, ale třeba i Mirek Topolánek jako reprezentant předsednické země Evropské unie.

Otázka ale zní: Bude v dubnu 2009 přetížení G20 menší než nyní? Těžko. Schůzka ukázal mnohé propasti mezi zúčastněnými. Brazilský prezident Luiz Lula da Silva nade vše zdůrazňoval, že uskupení G8 už nemá opodstatnění a že bez velkých rozvojových zemí se už nic zásadního neupeče. To zdůrazňuje i odsouhlasení nových pravidelných schůzek mezi zeměmi BRIC, tedy Brazílie, Ruska, Indie a Číny.

Jiné přetížení na schůzce G20 vzniklo z půtky Ameriky a Evropy o podstatu dnešní krize a účinného receptu na ní. Dosluhující prezident USA George Bush urputně hájil laissez-faire, do čela věrozvěstů silně regulovaného „sociálního kapitalismu" se zase postavil francouzský prezident Nicolas Sarkozy, posílen funkcí předsedy Rady Evropské unie. Zdánlivě vyhrál Bush, když odstřelil jakýkoliv společný regulační plán. Nicméně to není tak jisté. Pravděpodobně v koordinaci se Sarkozym se vyjádřil šéf Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn, že potřebuje pro svou instituci další hotovost a navíc se otevřeně vyslovil pro zásadní snižování úrokových sazeb. Podle něj už například centrální banky v USA či Japonsku odpovídajícím způsobem srazily sazby, jiné však ne. To je jasný útok na Evropskou centrální banku.

Možná tak nakonec schůzka G20 nedopadla tak úplně bez výsledku. Sarkozy pochopil, že v novém tělese G20 je pnutí natolik veliké, že nikdo neprosadí zcela svůj záměr. Ale je možné alespoň využít mocný spolek, aby podpořil štědré příspěvky a zásadní regulační pravomoce pro Mezinárodní měnový fond. A vzhledem k tomu, že ho řídí francouzský socialista, který vděčí za funkci nynějšímu francouzskému prezidentovi, spokojený může být spíše Sarkozy než Bush.

Děkuji za pozornost. Další podcasty si můžete stáhnout na adrese podcast.respekt.cz.