0:00
0:00
Podcast22. 4. 20082 minuty

Biopaliva ano. Ale druhé generace.

Před několika měsíci jsme biopaliva velebili. Když se ale v supermarketech zvyšuje cena cukru či chleba, jsme si nadšením už méně jistí.

Astronaut

Před několika měsíci jsme biopaliva velebili. Když se ale v supermarketech zvyšuje cena cukru či chleba, jsme si nadšením už méně jistí.

V Evropské unii jsme se dohodli, že do roku 2020 budeme tankovat do aut benzín, kde alespoň desetina připadne na biopaliva. Vypadalo to realisticky. Spálíme farmářům trochu obilí a kukuřice, oni vydělají, Evropa se alespoň trochu vymaní ze závislosti na ropných šejcích a příroda nám zatleská za snižování emisí skleníkových plynů. Už to ale neplatí. Tento týden Evropská komise přiznala, že cíl se nepodaří naplnit. Co se stalo, že závazek rušíme už dva měsíce po jeho vyhlášení?

↓ INZERCE

Na vině je nečekaná světová inflace na trhu s potravinami. Biopaliva nemohou ale za vše – na vině je i dramatický růst cen pohonných hmot a zvyšující se poptávka z Asie. Na druhou stranu je ale zřejmě nesmyslné pálit hektary kukuřice, když někde lidé trpí hlady a Evropané začínají vyhledávat nejlevnější ceny pečiva v okolí. Ozývají se ale i jiné názory: Podle brazilského prezidenta Luize Luly da Silvy jsou v tom biopaliva nevinně – za vše prý může růst cen ropy. Jenže brazilský prezident není upřímný. Z obchodu s biopalivy první generace má Brazílie nyní obrovský byznys a biolíh například dováží i do Čech, kde se mixuje do benzínu.

Jenže pro někoho lukrativní trh s biopalivy první generace musí nakonec zkrachovat. Nejen, že ze světového potravinového trhu mizí cukrová třtina, kukuřice, pšenice či cukrová řepa, navíc výroba je podobná jako u piva – tedy potřebuje hodně energie a hodně vody. Obojí znamená problém: skeptici věští, že kolik emisí ušetří biopaliva, tolik spotřebuje jejich výroba. V USA a jinde nyní řeší navíc mamutí požadavky tamních továren na přívod vody.

Řešením se tak zdají takzvaná biopaliva druhé generace: Vezmete odpadní dřevo, „zahustíte" enzymy, necháte vykvasit a výsledkem je bioethanol. Zní to pěkně, avšak konkrétně v Čechách to má mnohá ale. Kde vezmeme odpadní dříví, když ho většinu prodáváme do Rakouska do kotlů na biomasu?

Díky za pozornost. Další audia si můžete stáhnout na adrese podcast.respekt.cz


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].